| Salix elaeagnos vrba šedivá, šedá | Autor: Scop. Čeleď: Salicaceae-vrbovité Rod: Salix Zařazeno: 31.12.2006 | ||||||||||||
| Synonyma: Salix incana, Salix riparia, Salix rosmarinifolia | |||||||||||||
| Popis: statný, až 6 m vysoký keř (ve vyšších polohách), vzácněji strom 12–15 m vysoký, jemně větvený, borka šedá a hladká, větévky žlutozelené až rezavě červené, letorosty vzpřímené až odstávající, štíhlé, zprvu šedě chlupaté, později lysé a hnědavé, pupeny 2–3 mm dlouhé; listy až 6–20 cm dlouhé, úzce kopinaté až čárkovitě obkopinaté, líc tmavě zelený, později lysý, rub hustě šedě až bělavě plstnatý, okraj stočený, u špičky jemně pilovité, na podzim žluté, palisty nejčastěji chybí nebo slabě vyvinuté, řapíky 2–8 mm dlouhé; jehnědy až 6 cm dlouhé, úzce válcovité, na krátkých a olistěných stopkách, listeny vejčité, tyčinky v samčích květech 2, nitky na bázi nebo až do poloviny srostlé, semeníky lysé, krátce stopkaté, čnělky dlouhé, květní listeny široké, světle zelené, na okraji zvlněné, kvete v IV–V krátce před nebo současně s rašením listů; plod je tobolka s drobnými ochmýřenými semeny; střední a jižní Evropa, Malá Asie, severozápadní Afrika, v horách a podhůří | Poznámka: Roste na štěrkových náplavech řek a horských bystřin, od nejnižších poloh ve Středomoří až vysoko do hor v Alpách a Karpatech. Typické lokality jsou na vápencích a dolomitech. Hlavní oblast rozšíření je v Alpách. U nás se přirozeně vyskytuje pouze v Moravskoslezských Beskydech, zejména v povodí Morávky a Ostravice. V kultuře se používá pro okrasu i ke zpevňování břehů horských bystřin. | ||||||||||||
| Zóna: 4 | Zdroje: 111, 156, 1064 | ||||||||||||
Seznam souvisejících obrázků:
| |||||||||||||
Seznam lokalizovaných exemplářů:
| |||||||||||||
Nižší taxonomické jednotky a kultivary: | |||||||||||||
| Komentáře: | |||||||||||||
