| Vaccinium uliginosum brusnice vlochyně | Autor: L. Čeleď: Ericaceae-vřesovcovité Rod: Vaccinium Zařazeno: 31.12.2006 | ||
| Synonyma: Myrtillus uliginosus, Vaccinium ciliatum, Vaccinium uliginosum subsp. alpinum, Vaccinium uliginosum subsp. gaultherioides, Vaccinium uliginosum subsp. occidentale, Vaccinium uliginosum subsp. pedris, Vaccinium uliginosum var. alpinum, Vaccinium uliginosum var. occidentale, Vaccinium uliginosum var. salicinum, Vaccinium occidentale, Vaccinium rubrum | |||
| Popis: přízemní, ploše rozložitý keřík, nepravidelně a řídce uspořádaný, výška 15–80(–100) cm, alpínské populace 10–15 cm vysoké, kůra žlutavě hnědá nebo tmavošedá, letorosty kulaté, nejčastěji lysé; listy eliptické, podlouhlé až obvejčité, téměř přisedlé, 5–38 × 4–24 mm velké, papírovité, celokrajné, oboustranně modravě zelené, naspodu trochu chlupaté, báze (široce) klínovitá, s 1 bazální žlázou na každé straně, vrcholek zakulacený nebo vzácně téměř špičatý, lehce podvinuté, 3–5 párů sekundárních žilek, řapíky 0.5–1.5 mm dlouhé; květy po 1–4 na koncích větévek předešlého roku, listeny opadavé, 1.5–2.5 mm, stopky květů 4–12 mm dlouhé, lysé, červené, kalich 4–5laločný, asi třetinové délky koruny, cípy jsou krátké a zaoblené, trojúhle vejčité, češule asi 0.8 mm, lysá, koruna (široce či vejcovitě) baňkovitá, zelenavě bílá až bílorůžová, 3.5–6 mm dlouhá, se 4–5 krátkými, odstávajícími cípy, tyčinek 8–10, jsou lysé, nitky lysé a na bázi lehce rozšířené, prašníky asi 1.5 mm, kvete v V–VI; plody šedomodré, modravě purpurové až modročerné, ojíněné, 6–10 mm tlusté, (téměř) kulovité až elipsoidní nebo hruškovité, šťáva nebarví, jedlé ale způsobují někdy dávení; Severní Amerika, Severní Evropa, Rusko, Japonsko, Korea; pěkný keřík na vhodná místa do skalek a vřesovišť | Poznámka: Roste v sušších partiích vrchovišť, na přechodových rašeliništích, v rašelinných borech a porostech blatky a kleče, na půdách kyselých a živinami chudých. V termofytiku u nás chybí, v mezofytiku vzácně až roztroušeně, v rozpětí 258–1430 m n. m. Lidově se jí říká opilka nebo blinka; požití většího množství plodů může vyvolat pocit opilosti a bolesti hlavy, ale i dávení. Na Sibiři se šťáva z vlochyně přidávala do opojného nápoje z muchomůrky červené. Plody obsahují 87% vody, 6,56% cukru. Je pravděpodobné, že víno z vlochyně sloužilo k starogermánským rituálům, ve středověku se toto víno používalo v severských zemích jako víno mešní, vlochyně se lidově označuje jako opilka, což se může vztahovat k omamným účinkům bobulí napadených houbou nebo k opojným účinkům vína z plodů vlochyně. Plody jsou v nejlepším případě použitelné k nastavení domácích marmelád, čaj z listů pomáhá při průjmu a při zánětech močového měchýře, zdaleka však není tak účinný jako čaj z listů medvědice nebo brusinky. Větší množství bobulí může způsobit omamné vzrušení se zvracením, závratěmi a s rozšířením zorniček. Tento stav vyvolávají pouze plody napadené moniliovou hnilobou Monilia megalospora. | ||
| Zóna: 2 | Zdroje: 110, 111, 156, 259, 407, 1064 | ||
| Seznam souvisejících obrázků: | |||
| Nižší taxonomické jednotky a kultivary: | |||
| Komentáře: | |||