| Abrus precatorius soterek obecný | Autor: L. Čeleď: Fabaceae-bobovité Rod: Abrus Zařazeno: 12.1.2007 | ||
| Synonyma: Glycine abrus | |||
| Popis: dřevnatá popínavka 1–5 m vysoká, kmínek štíhlý, hodně větvený, řídce bíle hřebílkatý; lístky po 16–34, opadavé, podlouhlé, vstřícné, obvejčitě podlouhlé nebo vejčité, 6–27 × 3–10 mm velké, svrchu lysé, naspodu řídce přitiskle pýřité, vrcholek uťatý a hrotitý; květenství robustní, obvykle zakřivené, 2–8 cm dlouhé, květy téměř přisedlé, v hustých svazečcích, malé, stopky květenství 15–60 mm, kalich 3 mm dlouhý, řídce pýřitý, 4zubý, koruna žlutá, bílá, růžová nebo slézová až purpurová, 9–15 mm dlouhá, pavéza má trojúhlý nehet, křídla a člunek užší, tyčinek 9, semeníky chlupaté; lusky podlouhlé, 20–50 × 5–15 mm, kožovité, hustě červenavě hnědě přitiskle pýřité, semena po 1–7, červená a černá, lesklá, téměř kulovitá, 5–7 × 4–5 mm velká; Čína, Taiwan, široce rozšířený v tropech | Poznámka: Tvrdá a velmi pestře zbarvená semena jsou často používána do náhrdelníků. Jsou však velmi jedovatá. Pozn. I. Novák: k otravě semeny může dojít pouze v případě porušení jejich tvrdé vnější vrstvy. Otrávit se může člověk požitím narušených semen, doloženy jsou i případy, kdy lidé zemřeli po nadýchání se výparů při výrobě šperků či růženců – při propichování semen za účelem navlékání. Zralá semena s neporušenou slupkou procházejí zažívacím traktem člověka bez uvolnění toxického abrinu a vylučují se. Naopak požití nezralých semen s měkkou (propustnou) slupkou může způsobit těžké, často smrtelné otravy. | ||
| Zóna: - | Zdroje: 110, 111 | ||
| Seznam souvisejících obrázků: | |||
| Nižší taxonomické jednotky a kultivary: | |||
| Komentáře: | |||