| Abies grandis jedle obrovská | Autor: (Douglas ex D. Don) Lindl. Čeleď: Pinaceae-borovicovité Rod: Abies Zařazeno: 6.6.2007 | ||
| Synonyma: Abies amabilis Murr., Abies excelsior, Abies gordoniana, Pinus grandis | |||
| Popis: je nejrychleji rostoucí a největší jedlí, v domovině dorůstá až 75(–100?) m výšky a i u nás je schopna dosáhnout značných rozměrů (až 50 m), je to stálezelený strom s řídkou, pravidelnou kuželovitou korunou, dožívá se, vzhledem ke své rychlosti růstu, pouze 200–250 let, kmen až 155 cm tlustý (výčetní tloušťka), kořenový systém má hluboký, dobře kotví dřevinu v půdě, borka zprvu hladká, šedozelená, pak šedohnědá a rozpukaná, pupeny drobné, silně pryskyřičnaté, purpurové, zelené nebo hnědé, kulovité; jehlice jsou ploché, 10–60 × 1.5–2.5 mm velké, ohebné, svrchu světle až tmavě leskle zelené, na rubu mají dva bělavé proužky a každý s 5–7 řadami průduchů, svrchu průduchy chybí, uspořádání jehlic je dvouřadé, podobně jakou u naší domácí jedle bělokoré, na rozdíl od ní však jsou jehlice nestejně dlouhé (1–6 cm), na vrcholku vykrojené; samčí šištice v době opylení modravě červené, purpurové, oranžové, žluté nebo víceméně zelené, semenné šištice jsou válcovité, vzpřímené, až 12 × 4 cm velké, světle zelené, tmavě modré, tmavě purpurové nebo šedé, přisedlé, semenné šupiny až 2× širší než dlouhé, celokrajné, podpůrné šupiny krátké a ze šišky nevyčnívají; semena 6–8 × 3–4 mm, hnědožlutá, křídlo s růžovým nádechem, děloh nejčastěji 5–6; západ Severní Ameriky | Poznámka: V mládí žádá přistínění, též v dospělosti upřednostňuje alespoň mírný stín, vyhovují jí živnější, vlhčí půdy, její žlutavé dřevo je málo trvanlivé. Vysazována v parcích a arboretech, vysoce ozdobná, velmi rychle roste a je mrazuvzdorná, odolná vůči škůdcům, citlivá však k imisím. Používá se ve větších krajinářských úpravách, výhradně jako solitéra. U nás prvně na Sychrově (1879). Je morfologicky a chemicky dost ustálená. Množíme výsevem, řízkování se používá málo, je možné roubovat v létě ve skleníku na jedli kavkazskou. Je to pravděpodobně největší jedle. Zvláště v přímořských oblastech v původní domovině se vyskytují obzvláště velcí jedinci. Zřídka roste v čistých porostech, častěji je jen příměs ve smíšených lesích. Objevena 1825, do Anglie dovezena 1831. Roste velmi rychle, a asi i proto není její dřevo příliš kvalitní. Roční přírůstky jsou až 75–100 cm. Ve státě Washington (Duckabush River Trail, Olympic NP) roste jedinec vysoký 77 m, kmen má výčetní tloušťku 185 cm a obsah kmene je 68,3 kubických metrů (1988); největší výčetní průměr kmene je 220 cm (Chilliwack River, Britská Kolumbie), výšku má 75 m (1998). Nejvyšší jedinec je 81,4 m vysoký, výčetní tloušťka kmene je 158 cm (Glacier Peak Wilderness, Washington, 1996). Maximální věk se udává přes 300 let. | ||
| Zóna: 6 | Zdroje: 114, 118, 123, 124, 215, 810 | ||
| Seznam souvisejících obrázků: | |||
Nižší taxonomické jednotky a kultivary: | |||
| Komentáře: | |||