pruh

Chyba připojení k databázi. kd9 SELECT poddruhy.*, count(obrazky.id) as pocet_obrazku from poddruhy LEFT JOIN obrazky ON poddruhy.id=obrazky.poddruh GROUP BY poddruhy.id HAVING poddruhy.typ <> 'base' and poddruhy.druh=28944 ORDER BY REPLACE(poddruhy.jmenolat,'’','') Duplicate entry '98179' for key 1
Cupressus sempervirens
cypřiš vždyzelený
Autor: L.
Čeleď: Cupressaceae-cypřišovité
Rod: Cupressus
Zařazeno: 7.6.2007
Synonyma: Cupressus horizontalis, Cupressus horizontalis var. pendula, Cupressus patula, Cupressus sempervirens f. horizontalis, Cupressus sempervirens subsp. horizontalis, Cupressus sempervirens var. horizontalis, Cupressus sempervirens var. numidica
Popis: stromy 20–30 m vysoké, kmen rovný, kůra tenká, šedá až šedavě hnědá, mělce rozpukaná, větve strnule vystoupavé nebo horizontálně rozkladité, větévky nejsou v rovině, koncové jsou 4hranné a asi 1 mm tlusté; listy ve 4 řadách, šupinovité, vejčité, tupé, těsně přitisklé, tmavozelené, neojíněné, 0.5–1 mm, bez výrazné žlázy naspodu, vrcholek tupý nebo téměř špičatý; samčí šištice 4–8 mm, semenné šištice na krátkých stopkách, nící, žlutavě šedé, téměř kulovité nebo elipsoidní a 25–40 × 20–30 mm velké, šupin mají 8–14, každá fertilní má 8–20 semen, semena hnědá a zploštělá, úzce křídlatá, bez pryskyřičných kanálků; západní Asie, středozemní oblastPoznámka: Tento cypřiš je teplomilný a slunomilný, daří se mu dobře v jižní Evropě, výjimečné jedince nacházíme na některých severnějších mikroklimaticky vhodných stanovištích, kde přechodně snášejí i minus 18°C. Kolem Středozemního moře se mu daří na slunných stanovištích, v Turecku, Libanonu a Sýrii roste v polohách 1000 m n. m. Na půdní podmínky není příliš náročný, ideální jsou kypré a přiměřeně vlhké, písčitojílovité a dobře propustné, slabě kyselé až lehce alkalické půdy. V mnoha středozemních oblastech se stal znakem kraje, jako alejový strom je typickým komponentem obrazu středozemní krajiny, ceněn je pro éterický olej, ve středoevropských klimatických podmínkách se uplatní pouze v mobilní kbelíkové kultuře nebo v jižních, teplých, vinorodých oblastech. Dřevo má narůžovělé nebo žlutavě hnědé jádro s výraznou vůní, používá se v nábytkářství a řezbářství. Množíme výsevem zjara, kultivary a variety roubujeme nejlépe v V ve skleníku na semenáče původního druhu. Mohou být údajně až 2 tisíce let staré, přírodovědec Plinius sděloval v I. Století po Kristu, že v Římě rostly cypřiše, které měly být starší než město. Římany rozšiřovaná sloupovitě rostoucí forma náleží i dnes k výrazným prvkům středomořské krajiny. Protože se cypřiš považuje v jižní Evropě za symbol smutku, stal se tam typickým hřbitovním stromem. Větévky bez šištic lze použít jako přísadu do koupele. Drsná, pryskyřičná, dřevnatá cypřišová vůně se hodí pro vodu po holení, cypřišový olej se doporučuje při mastné olejovité kůži a při akné. Proti pocení nohou může pomoci koupel nohou s cypřišem. Největší stromy tohoto druhu dorůstají a dorůstaly asi 30–33 metrů s výčetní tloušťkou kolem 170 cm (Kréta, Řecko, Itálie). Stáří prý může být až 1000(–2000?) let. Je to dřevina pěstovaná pro okrasu po celém světě, někde i na dřevo (Jižní Amerika, Afrika, Nový Zéland). Je to nejznámější strom Středozemí a symbol této oblasti. V kultuře se cypřiše pěstují po tisíciletí, mají jak úzký sloupovitý habitus tak i rozsochatý a podobný cedrům. V oblastech severněji položených však trpí mrazy, umisťují se proto často jen do studených skleníků. Ve volné půdě se pěstuje např. v Anglii (Kew) nebo na Mainau (Bodamské jezero). Několik mladých a zdárně prosperujících jedinců je k vidění také v botanické zahradě v Praze v Troji. Využíván již Féničany, Kréťany i Řeky pro velmi tvrdé a trvanlivé dřevo s jemnou texturou. Bylo používáno jako stavební (Šalomounův chrám) i v řezbářství. Třísloviny obsažené v šiškách mají využití v tradiční medicíně.
Zóna: 8, 9Zdroje: 110, 124, 136, 215, 407, 810
Seznam souvisejících obrázků:

2007.06.27   habitus (Aiguines, Provensálské Alpy, Francie) (E34)
2007.06.27   habitus (Aiguines, Provensálské Alpy, Francie) (E34)
2007.03.05   habitus (Botanická zahrada Praha Troja) (A11)
2007.03.05   plody (Botanická zahrada Praha Troja) (A11)