pruh

Chyba připojení k databázi. kd9 SELECT poddruhy.*, count(obrazky.id) as pocet_obrazku from poddruhy LEFT JOIN obrazky ON poddruhy.id=obrazky.poddruh GROUP BY poddruhy.id HAVING poddruhy.typ <> 'base' and poddruhy.druh=29023 ORDER BY REPLACE(poddruhy.jmenolat,'’','') Duplicate entry '98179' for key 1
Ginkgo biloba
jinan dvoulaločný
Autor: L.
Čeleď: Ginkgoaceae-jinanovité
Rod: Ginkgo
Zařazeno: 7.6.2007
Synonyma: Salisburia adiantifolia, Salisburia biloba
Popis: opadavý dvoudomý strom, 15–30(–40) m vysoký, dlouhověký, jeho koruna vytváří protáhle kuželovitý až bizarní tvar, v zimě připomínající hrušeň, kůra světle šedá nebo šedohnědá, podélně rozpukaná, obzvláště na starých stromech, dlouhé větévky bledě hnědožluté, nakonec šedé, internodia 10–40 mm, krátké větévky černošedé, s hustými a eliptickými listovými jizvami, zimní pupeny žlutohnědé, vejčité; vějířkovité listy vyrůstají ve svazečcích na brachyblastech, většinou jsou dvoulaločné, na podzim se barví zlatožlutě, jinak jsou bledě zelené, až 13 × 15 cm velké, řapíky 3–10 cm dlouhé; květy jednopohlavné, samčí šištice slonovinově zbarvené, 12–22 mm; semeno žluté až oranžové, kulaté až elipsoidní či úzce obvejcovité, připomínající peckovici, velikosti třešně, 25–35 × 16–22 mm velké, po dozrání intenzívně páchnoucí, jádro je jedlé, stopky oranžové, 30–95 mm dlouhé; jihovýchodní Čína, pravděpodobně severovýchodní Zhejiang, často pěstovaný jindePoznámka: Vhodný pro propustné, přiměřeně vlhké, živinami zásobené půdy, slabě kyselé nebo slabě zásadité, na plně osluněném až polostinném místě, přestože je mrazuodolný, potřebuje pro dobrý růst teplejší polohy, neroste v zamokřených místech, vhodný do otevřených půd ale snáší i výsadbu do zpevněných ploch, toleruje vyšší koncentraci posypové soli, samičí stromy nejsou vhodné do ulic díky nepříjemně páchnoucím semenům. V zápoji roste špatně, při silnějším zastínění se vytahuje a vytvoří nevzhledné řídké koruny. Je to otužilý, světlomilný druh, který snáší i mírný zástin, má rád lehčí, propustné, vlhčí půdy, dobře zvládá i znečištěné ovzduší, je odolný proti chorobám, v minulosti byl tento druh často pěstován v okolí chrámů, je považován za posvátnou dřevinu, v japonských krámcích se semena ginkga v překladu nazývají stříbrný plod nebo stříbrná meruňka, v Číně a Japonsku se semena před použitím do stravy máčejí ve slané vodě, pak se smaží. Takto upravené se považují za lahůdky, obsahují množství škrobů, bílkovin, olejů a dalších látek, listy a semena jsou využívány v lékařství pro biologicky aktivní látky. Měkké části jinanu však obsahují alergenní látky způsobující těžké dermatitidy (poškození kůže), které mohou vést až k hospitalizaci. Je to druhohorní relikt, kdy byly i další druhy rozšířeny po celém světě. V přírodě vzácný, avšak dlouho je pěstován, pravděpodobně až 3000 let. V přírodě je uváděn pouze v čínské provincii Zhejiang v odlehlých horských údolích. Dlouhověkost dřevin pěstovaných kolem obydlí (když nejsou již žádné zbytky staveb patrné) komplikuje rozlišení jejich přirozeného rozšíření. Dřevo je užíváno pro výrobu nábytku. U nás často pěstován, zejména jako okrasná dřevina parků a zahrad; je velmi dekorativní, uplatní se zejména jako solitéra ve větších trávníkových plochách i jako předsadba před tmavé pozadí, velmi dobře harmonuje i s listnatými dřevinami, je velmi oblíben, k čemuž dopomáhá jeho neobvyklý tvar koruny, přirozená odolnost k chorobám a krásné žluté podzimní vybarvení listů. Semena, která vytvářejí samičí stromy, však velmi nepříjemně zapáchají (jako zvratky), z tohoto důvodu se často samičí stromy nevysazují. V Čechách byl prvně vysazen na Hluboši v roce 1809. Z Japonska do Evropy dovezen 1727, a to do botanické zahrady v Utrechtu. Množí se semeny, klíčí ale dost špatně, kultivary lze řízkovat, řízkovanci ze starých rostlin rostou ale většinou nepravidelně, roubujeme především převislý kultivar. Jedinec rostoucí v Lijiawan v Guizhou v Číně je 40 m vysoký a výčetní tloušťka je 471 cm, další v Dabao v Gansu je 60 m vysoký a s výčetní tloušťkou 286 cm (1996); strom u chrámu Yongmun–san v Jižní Koreji je 36 m vysoký a výčetní tloušťka kmene je 457 cm (1995); největší jedinec v Severní Americe je možná v Pierce Arboretum v Kennett Square; v roce 1968 byl tento strom vysoký 105 stop a výčetní tloušťka kmene byla 13 stop. Čínští mniši začali v 10. století jinan vysazovat do klášterních zahrad a žvýkali jeho listy, aby zůstali duševně čilí. Číňané a Japonci jedí loupaná a pražená jádra jinanu jako pistácie. Čínská medicína používá odvary ze semen při astma, při kašli s hleny a při odkapávání moče, dále čajové nálevy z listů při astma, hučení v uších a vysokém krevním tlaku. Jinan způsobuje zřeďování krve, kdo užívá jiné léky s takovým účinkem nebo čeká na operaci, má se o používání jinanu poradit s lékařem nebo lékárníkem.
Zóna: 6Zdroje: 110, 114, 118, 123, 124, 136, 215, 402, 407, 810
Seznam souvisejících obrázků:

2007.05.11   bonsai (Botanická zahrada Praha Troja) (A11)
2005.09.09   habitus (Hluboká nad Vltavou, zámecký park) (E16)
2011.10.28   habitus (L2777) (Kudowa-Zdrój, lázeňský park, Polsko) (C63)
2011.10.22   habitus (L2857) (Zbraslav, zámecký park) (E55)
2012.06.16   habitus (L4188) (Hořovice, zámecký park) (E75)
2012.07.07   habitus (L4452) (Sychrov, zámecký park) (E7)
2012.07.22   habitus (L4606) (Dobříš, zámecký park) (E82)
2012.07.22   habitus (L4606) (Dobříš, zámecký park) (E82)
2012.09.26   habitus (L492) (Libochovice, zámecký park) (E13)
2012.09.26   habitus (L492) (Libochovice, zámecký park) (E13)
2012.09.26   habitus (L492) (Libochovice, zámecký park) (E13)
2012.09.05   habitus (L5098) (Kroměříž, podzámecká zahrada) (E94)
2012.09.05   habitus (L5098) (Kroměříž, podzámecká zahrada) (E94)
2012.09.07   habitus (L5314) (Lešná u Zlína, zámecký park) (E96)
2012.09.26   habitus (L5453) (Doksany, zámecký park) (E100)
2012.09.23   habitus (L5560) (Choltice, zámecký park) (E58)
2012.09.30   habitus (L5595) (Hluboká nad Vltavou, zámecký park) (E16)
2012.09.30   habitus (L5597) (Hluboká nad Vltavou, zámecký park) (E16)
2012.09.23   habitus (L5744) (Slatiňany, zámecký park) (E21)
2007.05.07   habitus (Mainau, Bodamské jezero, Německo) (A17)
2007.05.07   habitus (Mainau, Bodamské jezero, Německo) (A17)
2007.04.30   habitus (Vrchlického sady, Praha) (C10)
2012.10.31   habitus na podzim (Botanická zahrada Praha Trója – Dendroškolka) (A11b)
2010.10.29   habitus na podzim (Botanická zahrada Praha Troja) (A11)
2012.10.20   habitus na podzim (L6089) (Klášterec n. Ohří, zámecký park) (E2)
2012.10.20   habitus na podzim (L6100) (Klášterec n. Ohří, zámecký park) (E2)
2012.10.20   habitus na podzim (L6108) (Klášterec n. Ohří, zámecký park) (E2)
2012.11.03   habitus po opadu (L6428) (Orlík nad Vltavou, zámecký park) (E8)
2011.10.28   kmen (L2777) (Kudowa-Zdrój, lázeňský park, Polsko) (C63)
2012.07.22   kmen (L4606) (Dobříš, zámecký park) (E82)
2012.09.05   kmen (L5098) (Kroměříž, podzámecká zahrada) (E94)
2012.09.05   kmen (L5098) (Kroměříž, podzámecká zahrada) (E94)
2012.09.26   kmen (L5453) (Doksany, zámecký park) (E100)
2012.09.23   kmen (L5560) (Choltice, zámecký park) (E58)
2012.09.30   kmen (L5595) (Hluboká nad Vltavou, zámecký park) (E16)
2012.11.03   kmen (L6428) (Orlík nad Vltavou, zámecký park) (E8)
2011.10.22   kmen a větve (L2857) (Zbraslav, zámecký park) (E55)
2001.08.01   listy (Botanická zahrada Praha Troja) (A11)
2011.10.28   listy (L2777) (Kudowa-Zdrój, lázeňský park, Polsko) (C63)
2007.05.07   listy (Mainau, Bodamské jezero, Německo) (A17)
2010.10.29   listy na podzim (Botanická zahrada Praha Troja) (A11)
2010.10.29   větve na podzim (Botanická zahrada Praha Troja) (A11)