| Picea breweriana smrk Brewerův | Autor: S. Watson Čeleď: Pinaceae-borovicovité Rod: Picea Zařazeno: 8.6.2007 | ||
| Synonyma: – | |||
| Popis: stromy až 40 m vysoké, kmen až 150 cm tlustý, koruna kónická, kůra šedá až hnědá, větve skleslé, větévky nící, prodloužené, šedohnědé a jemně pýřité, na starých stromech až 2.5 m dlouhé, pupeny šedohnědé, 5–7 mm, na vrcholku zaoblené, mladé výhony červenavě hnědé, chlupaté, později stříbrošedé; jehlice 15–30 mm, na příčném řezu zploštělé nebo široce trojúhlé, spodní strana oblá nebo trochu hranatá, tmavě zelená bez stomatálních pruhů, dost tuhé, rovné až trochu zahnuté, svrchu ojíněné s nápadnými stomatálními pruhy, vrcholek tupý, obzvláště na starších jehlicích; semenné šištice 65–120 mm dlouhé, zprvu zelené, pak purpurové, nakonec žlutohnědé, šupiny vějířovité, 15–20 × 15–20 mm velké, tuhé, na vrcholku celokrajné až slabě vykousávané, semena červenohnědá; USA: Kalifornie (Siskiyou), Oregon (Klamath) | Poznámka: Ve středoevropských podmínkách je mrazuvzdorný, znečištění ovzduší snáší někdy relativně dobře, dle některých autorů ale reaguje citlivě, v domovině roste také na sušších, skalnatých stanovištích, ideální je slunné stanoviště spojené s dostatečnou vzdušnou vlhkostí, optimální je normální zahradní půda, přiměřeně vlhká a propustná, kyselá až alkalická. Svými záclonovině převisajícími větvemi náleží nesporně mezi sadovnicky nejzajímavější a nejmalebnější smrky vůbec, je ideální solitérou, působivé jsou také kompozice s travinami nebo většími, nízkými, žlutě kvetoucími plochami rozchodníků, pěkně se vyjímá v blízkosti růží a azalek. Množíme především výsevem předklíčeného osiva v IV, efektní klony se množí roubováním na semenáče smrku ztepilého. Jedinec vysoký 54 m a s výčetní tloušťkou 163 cm, koruna 17 m široká, roste v Trinity Alps Wilderness (Kalifornie). Velmi ozdobný druh, pomalu však roste a obtížně se ujímá. Ve své domovině je unikátní a vzácný, podobně jako v Evropě Picea omorika, roste na nevelkém území, dnes prakticky už jen v jediném údolí na několika izolovaných místech (Siskiyou) v Severní Kalifornii. Objeven kolem 1863, v roce 1897 zaslán první tento smrk do Kew v Anglii. Má jedno z nejtěžších dřev, jaké u smrků najdeme, díky vzácnosti stromů však není možné ho hospodářsky využívat. | ||
| Zóna: 5, 6 | Zdroje: 123, 124, 130, 136, 215, 810 | ||
| Seznam souvisejících obrázků: | |||
| Nižší taxonomické jednotky a kultivary: | |||
| Komentáře: | |||