| Tsuga sieboldii jedlovec Sieboldův | Autor: Carriere Čeleď: Pinaceae-borovicovité Rod: Tsuga Zařazeno: 9.6.2007 | ||||
| Synonyma: Tsuga aragi | |||||
| Popis: stromy vysoké až 30 m, jednokmenné, koruna (široce) kuželovitá až vejcovitá, v Evropě ale nejčastěji jen keře nebo malé stromy, větve vodorovně rozkladité, špičky převisající, mladé větve světle hnědé a lysé, pupeny vejcovité, tupě zašpičatělé, žlutohnědé nebo červenavě žluté a 2–2.5 mm dlouhé; jehlice nejsou striktně 2řadě uspořádané, čárkovité, stejně široké, 6–22 × 2–3 mm velké, celokrajné, svrchu jsou leskle světle zelené, naspodu se 2 méně nápadnými stomatálními pruhy; samčí šištice nahloučené, asi 4–5 mm dlouhé, červenavě hnědé, nakonec žluté, semenné šišky stopkaté, vejcovité, 20–25 × 15–25 mm velké, zelené nebo napurpurověle zelené, za zralosti leskle bledě hnědé, šupiny víceméně okrouhlé, leskle hnědé; semena 4 mm dlouhá, křídlo 4 mm dlouhé a bělavé; jižní Japonsko | Poznámka: Miluje přistíněné až stinnější a proti mrazivým větrům chráněné, teplejší polohy s dostatečnou vzdušnou vlhkostí, ve středoevropských podmínkách je většinou zcela otužilý, jen mladší rostliny mohou někdy namrzat, ideální jsou půdy přiměřeně vlhké, živné, propustné, kyselé až neutrální, sucho snáší poměrně špatně. Dorůstá celkem pomalu, v našich podmínkách má často jen keřovitý nepravidelný habitus, harmonuje např. s kryptomerií japonskou, klokočí apod. Jinak jako T. canadensis. Okrasná dřevina s atraktivním jehličím. | ||||
| Zóna: 6 | Zdroje: 130, 215, 811 | ||||
Seznam souvisejících obrázků:
| |||||
| Nižší taxonomické jednotky a kultivary: | |||||
| Komentáře: | |||||