pruh

Corylus avellana
líska obecná
Autor: L.
Čeleď: Betulaceae-břízovité
Rod: Corylus
Zařazeno: 31.12.2006
Synonyma:
Popis: opadavý, rozložitý, 1–5(–10) m vysoký vícekmenný keř nebo menší strom, koruna široká, větve dvouřadé, letorosty žláznatě pýřité, načervenalé žláznaté chlupy odstávají od větévek, borka hnědošedá, hladká, s hnědými lenticelami, pupeny vejcovité, kryté mnoha zelenými až načervenalými šupinami; listy 5–12 × 4–12 cm velké, okrouhlé až široce vejčité nebo široce eliptické, báze srdčitá, 2× hrubě pilovité a nepravidelně slabě laločnaté, líc tmavě zelený, rub světle zelený a hustě až řídce chlupatý, 6–7 párů postranních žilek, řapík 5–20 mm, žláznatě štětinatě chlupatý, palisty vejčité, tupé, brzy opadavé; samčí květy v úzce válcovitých jehnědách a ty jsou obvykle po 2–4 a jsou 3–10 cm dlouhé, samičí květy v pupenovitých obalech, z nichž vyčnívají pouze (fialově) červenavé blizny, semeník 2pouzdrý a s 1 vajíčkem v pouzdru, blizny nitkovité, kvete (I) II–IV; oříšky po 1–5, vejcovité až vejcovitě kulovité, 15–20 mm dlouhé, zprvu žlutavě zelené a pak světle až tmavě skořicově hnědé se světlejším pupkem, listenový obal zpravidla stejně dlouhý nebo trochu delší než oříšek, někdy i kratší, mělce chlupatý, světle zelený a zvonkovitě otevřený, dřípený, osemení tenké, hnědé; Evropa, severní Afrika, Malá Asie, Kavkaz, SýriePoznámka: Dožívá se asi 60–80 let. Lísky se vyznačují výbornou výmladností z pařezů, bohatě obráží na kořenových nábězích. Líska kvete již v 8–10 letech. Kvete však brzy zjara a stane se, že pestíkové květy zničí mráz. Neplodí proto každoročně. Postup vykvétání samčích a samičích květů není však u lísky ustálen, rozdíly jsou částečně způsobeny klimatickými faktory. Lískové ořechy mají vysokou klíčivost, kterou však nepodrží dlouho. Najdeme ji v porostech zejména tam, kde má dostatek světla, ale snese i střední zástin. Nejčastěji se druhotně vyskytuje při okrajích lesů, u cest, na pasekách, mezích apod. Na vláhu nemá zvláštní nároky a roste i na vysychavých podkladech a v oblastech chudých na srážky. Na půdu je také skromná, nejchudším půdám se ale vyhýbá. Odolná vůči klimatickým výkyvům, netrpí mrazy ani vedry. Současné rozšíření je silně poznamenáno druhotnými faktory. Vystupuje až do 1000–1100 metrů nad mořem. Líska sehrála důležitou roli ve vývoji středoevropské vegetace. Po ústupu ledovců kolonizovala z refugií západně a jihovýchodně od Alp borové a březoborové lesy, a teplé a suché podnebí během boreálu podporovalo její šíření, takže se stala převládající dřevinou a místy tvořila i čisté porosty. V době poledové tedy bývala natolik dominantní dřevinou, že místy zatlačila svými čistými porosty bory, tzn. masově rozšířena v tzv. lískovém období asi 7000 let př. n. l. Přesto se však v některých územích nerozšířila, napři v Třeboňské pánvi. V lesnictví platí za dřevinu plevelnou, a je průkopníkem lesa na odlesněných plochách. Listový opad se snadno rozkládá a brzy tvoří vrstvu humusu. Dřevina sloužící člověku od nepaměti; poskytuje nejen oříšky, ale i dobře štípatelné, ohebné a pružné houževnaté dřevo, ze kterého se vyráběly obruče k sudům, využívala se v košíkářství, na lyžařské hole, držadla, příčky. Strouhala se z něho tzv. dřevitá vlna. Dřevo je však málo trvanlivé, použitelné jen v suchém prostředí. Z dřevěného uhlí se vyráběl střelný prach a kreslicí uhly. Listy se zevně používají v nálevech při kožních vyrážkách, k zastavení krvácení a uklidnění bolestí při hemeroidech a vnitřně při chorobách zažívacího traktu. Listů se využívá také v kosmetice, mají tonizující účinek, nahrazují se jimi hojně užívané listy Hamamelis virginiana. Sušené listy se za válek využívaly jako náhražka tabáku. Medonosná dřevina. Pěstují se především vyšlechtěné velkoplodé kultivary, a to pro ořechy, které mají vysoký obsah tuků (50–60%), bílkovin (19%) a B komplexu. Lisováním získaný olej se využívá v parfumerii a malířství. Kulturní odrůdy byly vypěstovány jednak z lísky obecné, jednak z lísky největší a případně jejich kříženců. Podle původu se dělí do čtyř hlavních skupin: 1) zellské (výchozí druh C. avellana, oříšky víceméně stejně dlouhé jako široké; 2) lombardské (výchozí druh C. maxima, oříšky zřetelně delší než široké); 3) zellské hybridy (kříženci C. avellana × maxima, převládají znaky zellských odrůd); 4) lombardské hybridy (kříženci C. maxima × avellana, převládají znaky lombardských odrůd). Líska se dříve používala na ochranu proti čarodějnicím a zlým bohům, u Keltů a Vikingů byla posvátným keřem. V lidovém léčitelství se doporučuje čaj z listů při křečových žilách, oteklých nohách a při kožních chorobách. Odvar z lískové kůry lze užívat vnitřně při horečce a zevně k obkladům při obtížích bérce. Olej z lískových oříšků má silnou ořechovou chuť a je výborný do salátů, do syrové rostlinné stravy a také do sladkého pečiva. Olej je také ideálním prostředkem k ošetření kůže, doporučuje se pro citlivou, suchou a hlavně pro zralou kůži. Zpevňuje tkáně, působí proti vráskám a těhotenským pruhům. Oříšky jsou nejen aromatickou přísadou pro pečivo a pro různá sladká jídla, ale mohou být složkou mnoha jiných jídel.
Zóna: 4Zdroje: 111, 136, 156, 407, 1064
Seznam souvisejících obrázků:

2006.09.19   habitus (Heřmanův Městec, zámecký park) (E31)
2005.10.12   habitus (Karlova Koruna - Chlumec nad Cidlinou, zámecký park) (E20)
2006.08.27   habitus (L1495) (Kinského zahrada, Praha) (X19)
2012.07.07   habitus (L4548) (Mnichovo Hradiště, zámecký park) (E78)
2007.10.06   habitus (Návary, Česká Kanada) (F47)
2006.07.05   habitus (Vrchlabí, zámecký park) (E26)
2010.11.05   habitus na podzim (Botanická zahrada Praha Troja) (A11)
2007.10.06   habitus na podzim (Návary, Česká Kanada) (F47)
2005.03.29   habitus s jehnědami (Botanická zahrada Praha Troja) (A11)
2007.02.09   habitus v květu (Botanická zahrada Praha Troja) (A11)
2005.01.14   jehnědy (Botanická zahrada Praha Troja) (A11)
2006.01.10   jehnědy (Botanická zahrada Praha Troja) (A11)
2005.03.20   jehnědy (Botanická zahrada Praha Troja) (A11)
2005.03.30   jehnědy (Botanická zahrada Praha Troja) (A11)
2005.05.24   pupen (Botanická zahrada Praha Troja) (A11)
2005.03.31   samičí květ (Botanická zahrada Praha Troja) (A11)
2005   scan (Botanická zahrada Praha Troja) (A11)
Zobrazit seznam lokalizovaných exemplářů

Nižší taxonomické jednotky a kultivary:

 
Corylus avellana 'Anny's Dwarf Red', výška asi 120–180 cm, kompaktnější a menší než původní druh; listy v mládí červené, v létě zelené; je...
Corylus avellana 'Aurea', vzrůst slabší, výhony v zimě oranžové; listy žluté a později zelenožluté, nepříliš barevně zajímavé a ...
Corylus avellana 'Contorta', hustý keř až 4 m vysoký, velmi staré rostliny až 6 m vysoké, s pokroucenými větévkami, roste pomalu, velmi efe...
 
Corylus avellana 'Cosford', plody středně velké, skořápka tenká, bohatě plodí
 
Corylus avellana 'Delta', plodí pozdě, oříšky menší; velmi odolná proti chorobám; Oregon State Univ., Oregon, USA
 
Corylus avellana 'Epsilon', opylovač pro 'Clark' a ostatní; Oregon State University
 
Corylus avellana 'Funduk', hnědavá skvrna ve středu čepele listů
Corylus avellana 'Fuscorubra', výška asi 300–450 cm; listy na jaře tmavě červené, později červenohnědé až červenozelené, celkově bledš...
 
Corylus avellana 'Gamma', opylovač pro 'Daviana'; Oregon State University
 
Corylus avellana 'Garibaldi', plody mají tenkou skořápku; listy jsou větší než u původního druhu, rostliny mají proto i okrasnou hodnotu
 
Corylus avellana 'Glomerata', plody po 7–10, často dost malé
Corylus avellana 'Heterophylla', velký keř; listy spíše vejčité či oválné, užší, více pýřité a hluboce laločnaté až rozeklané, poněk...
 
Corylus avellana 'Microphylla', slabě rostoucí, internodia krátká; listy okrouhle eliptické až vejčitě eliptické, 3–5 cm dlouhé, krátce řa...
Corylus avellana 'Pendula', keřovitý stromek s obloukovitě odstávajícími větvemi a převisajícími větévkami, koruna sahá často k zemi; ...
 
Corylus avellana 'Piliciensis', listy 7–8 × 6–7 cm velké, spodek šedoplstnatý; pohárkovitý obal je kratší než obvejcovitý ořech
 
Corylus avellana 'Purple Avalon', listy jsou purpurové
 
Corylus avellana 'Red Avaline', oříšky sytě tmavočervené
 
Corylus avellana 'Rote Zeller', olistění zprvu vínové či červenavě purpurové, později bronzové či bronzově zelené; jehnědy narůžovělé;...
 
Corylus avellana 'Variegata', listy zčásti žlutobíle lemované, zčásti stejně skvrnité
 
Corylus avellana 'Zeta', opylovač pro 'Clark' a další; Oregon State University
 
Corylus avellana 'Zimmermannii', listy na bázi kornoutovitě srostlé
 
Corylus avellana f. ascidiformis, velký keř; listy větš. kápovitě srostlé, stejně velké jako u původnímu druhu, stejně tak v ostatních znací...
 
Corylus avellana var. glandulosa, mladé větve a listy nápadně hustě lepkavě žláznaté
K druhu můžete přidat vlastní komentář a poslat nám jej. Uvítáme také návrhy na doplnění databáze o dřeviny, které jste zde nenalezli.


Opište prosím kódKontrolní kód
Komentáře:

2017-05-17
Ano, už jsem také zjistil a omlouvám se. I. Novák

2017-05-17
V Seznamu souvisejících obrázků patrně překlep v popisu a datování obrázku: správně samičí květ nikoliv pupen a pravděpodobně 24. 3. 2005 (asi o týden dříve než stav na následujícím obrázku). I. Novák