Kerria japonica zákula japonská | Autor: (L.) DC. Čeleď: Rosaceae-růžovité Rod: Kerria Zařazeno: 31.12.2006 | ||
Synonyma: Corchorus japonicus, Rubus japonicus, Spiraea japonica | |||
Popis: opadavý a výběžkatý vzpřímený keř vysoký 1–3 m, větve zelené a lesklé, tenké, pupeny hnědavě zelené; palisty jsou šídlovitě čárkovité, brzy opadávající, listy (trojúhle) vejčité, vejčitě kopinaté či podlouhle kopinaté, zašpičatělé, 2× hrubě pilovité, 2–7(–10) cm dlouhé, živě zelené, naspodu pýřité a bledší, báze zaoblená, uťatá nebo slabě srdčitá, řapíky 3–10(–15) mm dlouhé; květy zlatožluté, stopkaté, 5četné, jednotlivě, 3–6 cm široké, kalich 5cípý, sepaly velké, vejčité, špičaté, žláznatě pilovité, koruna 5četná, korunní lístky široce eliptické, podlouhlé až okrouhlé, 8–20 mm dlouhé, tupé, krátce nehetnaté, čnělky nitkovité, kvete v V–VII; plody hnědočerné, obvejcovité nebo polokulovité, lysé; střední a západní Čína | Poznámka: Introdukována z Číny asi v roce 1834, dávno předtím však byla známá a pěstována v Japonsku. Praha byla jedním z prvních evropských měst, kde se zákula po své introdukci začala pěstovat. Bohatě odnožuje, časté seřezávání podporuje růst i vzhled. Nejlépe roste na plném slunci a má ráda dostatek vápníku. | ||
Zóna: 4 | Zdroje: 111, 136, 251, 465 | ||
Seznam souvisejících obrázků: | |||
Zobrazit seznam lokalizovaných exemplářů | |||
Nižší taxonomické jednotky a kultivary: Kerria japonica 'Picta', výška kolem 150 cm, roste slaběji; listy šedozelené, bělavě lemované; špatně kvete, květy jasně žluté; Z5 Kerria japonica 'Pleniflora', plnokvětá, robustnější, vyšší než formy s jednoduchými květy, vzrůst přísně vzpřímený | |||
Komentáře: |