pruh

Chyba připojení k databázi. kd9 SELECT poddruhy.*, count(obrazky.id) as pocet_obrazku from poddruhy LEFT JOIN obrazky ON poddruhy.id=obrazky.poddruh GROUP BY poddruhy.id HAVING poddruhy.typ <> 'base' and poddruhy.druh=826 ORDER BY REPLACE(poddruhy.jmenolat,'’','') Duplicate entry '98179' for key 1
Mespilus germanica
mišpule obecná
Autor: L.
Čeleď: Rosaceae-růžovité
Rod: Mespilus
Zařazeno: 31.12.2006
Synonyma: Mespilus communis, Mespilus vulgaris
Popis: keř 2–6 m vysoký, někdy nízký strom, kolcovitě trnitý, větve šedé, větévky pýřité až plstnaté, červenohnědé; listy střídavé, eliptické či podlouhle (ob)kopinaté, svrchu matně zelené, naspodu šedavě plstnaté, podél žilek hustěji, celokrajné nebo vpředu jemně pilovité, (3–)5–12 cm dlouhé, špičaté nebo tupé, řapíky 5–7 mm dlouhé; květy jednotlivě nebo po dvou, téměř přisedlé, 3–5 cm velké, bílé, krátce stopkaté, kalich plstnatý, 5laločný, ušty kopinaté až kopinatě šídlovité, zašpičatělé, delší než petaly, petaly obvejčité, tyčinek 25–40, kvete v V–VI; plody velké 2–3 cm, (zploštěle) kulovité nebo hruškovité, hnědozelené, s 5 neopadavými kališními lístky, po přemrznutí jedlé; jihovýchodní Evropa, severní Írán, ZakavkazíPoznámka: Jméno dostala až podle své druhé vlasti, středoevropských a ponejvíce německých klášterních zahrad. Tam se také po dobu středověku pěstovala; za alpské hřebeny ji původně přivezly dávno předtím římské legie. Římané pěstovali mišpule asi od 2. století před n. l., kulturu převzali od Řeků, u nichž byly známy již dokonce v 8. století př. n. l. Do Řecka se mišpule dostaly z Malé Asie. Plody jsou poživatelné po namrznutí nebo zhniličení; pak má příjemnou nakyslou chuť. Mišpule se proto používaly spíše jako surovina pro přípravu marmelád. Listy, kůra a mladé plody obsahují tanin a jsou vhodné pro tříslení kůže. Dřevo je husté, velmi tvrdé a těžké, žlutavě bílé s červenavě hnědým jádrem. Potřebuje úrodnou vlhčí půdu na plně osluněném místě až v polostínu, stanoviště chráněné, polohy vyžaduje teplé s kvalitní půdou, snáší i půdy vápenité, nevhodná do městského prostředí a zpevněných ploch, vůči zasolení velmi citlivá. Z původní domoviny se mišpule rozšířila kolem roku 200 př. n. l. přes Malou Asii a Řecko do Itálie a odtud do střední a západní Evropy, ve středověku byla velmi rozšířeným ovocným druhem, jehož ošetřování nařídil Karel Veliký, plody, listy a kůra se používaly k léčení průjmu, ledvinových kamenů a nemocí krku. V dnešní době nemá již jako ovocný strom téměř žádný význam. Čerstvé zralé plody jsou sotva jedlé, trpké plody s vysokým obsahem pektinu a tříslovin působí proti průjmu.
Zóna: 6Zdroje: 111, 136, 250, 402, 407
Seznam souvisejících obrázků:

2006.05.16   habitus (Botanischer Garten und Botanisches Museum Berlin - Dahlem) (A14)
2006.09.01   habitus (L1714) (Vojanovy sady, Praha) (C38)
2006.09.01   habitus (L1720) (Vojanovy sady, Praha) (C38)
2012.04.30   habitus (L2562) (Třeboň, zámecký park) (E40)
2004.10.06   habitus (Průhonický park, první část) (D3)
2011.08.19   habitus (Třeboň, zámecký park) (E40)
2011.10.20   habitus za plodu (botanická zahrada Olomouc) (A29)
2006.08.06   habitus za plodu (Botanická zahrada UK Na Slupi) (A10)
2007.11.07   habitus za plodu (BZ Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, Brno) (A24)
2006.05.16   kmeny (Botanischer Garten und Botanisches Museum Berlin - Dahlem) (A14)
2007.08.15   listy a plody (arboretum Kostelec n. Černými lesy) (A5)
2006.09.01   listy a plody (L1720) (Vojanovy sady, Praha) (C38)
2006.07.06   mladý plod (Průhonický park, první část) (D3)
2004.10.06   plod (Průhonický park, první část) (D3)
2011.10.20   plody (botanická zahrada Olomouc) (A29)
2006   scan (L1714) (Vojanovy sady, Praha 1) (C38)
Seznam lokalizovaných exemplářů:

zdroj lokalita souřadnice    
KHDolní Dlouhá Loučka (SM)- 
KHHabrovany (JM)- 
KHLysice (JM)- 
KHMělník–zámek (STČ)- 
KHNáměšť na Hané (SM)- 
PHVojanovy sady (Praha 1 – Malá Strana)195 metrů n.m., 50°05'20.1'' sev. šířky, 14°24'29.4'' vých. délky
PHVojanovy sady (Praha 1 – Malá Strana)196 metrů n.m., 50°05'20.4'' sev. šířky, 14°24'31.8'' vých. délky