| Popis: strom se široce polokulovitou korunou, s druhotnými větvemi krátce obloukovitě a graciézně převisajícími, krátké výhony nahloučené na koncích početných dlouhých terminálních výhonů, zprvu bledě zelené, později červenohnědé, výška okolo 5(–10 m), letorosty tenké, lysé; řapík většinou bez žlázek a 1–3 cm dlouhý, listy tmavě zelené, lesklé, úzce vejčité až (elipticky) obvejčité nebo (široce) eliptické, 5–8(–12) cm dlouhé, ploché, kožovité, jemně (vroubkovaně) pilovité, naspodu jen slabě na žilkách chlupaté, palisty čárkovité, řídce žláznatě zubaté, opadavé; květy bílé, jednoduché, 2–3 cm široké, ve vrcholících po 2–5, sepaly hnědavé, lysé a trochu kratší než češule, tupé či špičaté, petaly téměř okrouhlé a 10–13 mm dlouhé, stopky 2–4 cm dlouhé, kvete IV–V; plody (smáčkle) kulovité, žlutavé až tmavě červené, někdy až černé, pecky kulovité a hladké; jihovýchodní Evropa, Indie, Írán, Kurdistán; běžně vysazována pro ovoce a leckde zplanělá | Poznámka: Jak vypadala původní planá višeň se neví, je názor, že višeň je prastarý hybridogenní druh, jehož rodiči mohly být třešeň ptačí a třešeň křovitá. Místo kde tento případný hybrid vznikl není známo, višeň však často zplaňuje a tak se za její pravlast považují místa, kde nejčastěji roste. O proniknutí višní z Alpy se postarali Římané; archeologové našli na místě jejich ležení na Rýně a Saale višňové pecky. Na území USA byly první višně dovezeny po roce 1625. V Čechách se višně pěstovaly záhy, jak o tom svědčí jména obcí (Višňová, Višňov), písemný záznam o višňovém sadu v Krči u Prahy je už z roku 1328. Po úpadku pěstování v 17. století byly višňovky opět obnovovány a v polovině 20. století u nás rostlo asi 1 milion višňových stromů. Kůra a listy obsahují kyselinu citrónovou, listy se užívají k přípravě čaje a k nakládání okurek. Dřevo je žlutavě červené, dost těžké a vhodné pro řezbářské práce a k soustružení. Vynikající medonosná rostlina. |
Nižší taxonomické jednotky a kultivary:
Prunus cerasus 'Bunyardii', listy malé, tupé; květní stopky až 5 cm dlouhé
Prunus cerasus 'Cucullata', listy vypouklé
Prunus cerasus (ovocná) 'Érdi bötermö', letorosty šedohnědé, na zastíněné straně stříbřité; listy lesklé, tmavě zelené; květy o průměru 33 mm, ...
Prunus cerasus (ovocná) 'Fanal', letorosty šedohnědé, stříbřité; listy tmavě zelené, lesklé; květy o průměru 24 mm, po 3–4, bílé; plody ...
Prunus cerasus (ovocná) 'Favorit', letorosty světle hnědé, zčásti překryté stříbřitou šedí; listy tmavě zelené, velmi lesklé; květy o prům...
Prunus cerasus (ovocná) 'Kelleriis 14', letorosty pololesklé, světle hnědé, na zastíněné straně stříbřité; listy pololesklé, tmavě zelené; květy...
Prunus cerasus (ovocná) 'Köröšská', letorosty světle hnědé, se stříbřitým povlakem; listy tmavě zelené, pololesklé; květy o průměru 29 mm, po 4...
Prunus cerasus 'Laciniata', listy obzvláště hluboce zastřihované
Prunus cerasus (ovocná) 'Meteor Korai', letorosty světle hnědé, mírně stříbřité; listy tmavě zelené, lesklé, žilnatina vystouplá; květy o průmě...
Prunus cerasus (ovocná) 'Morela pozdní', letorosty šedohnědé, slabě stříbřité; listy tmavě zelené, pololesklé; květy o průměru 25 mm, větš. po 4,...
Prunus cerasus (ovocná) 'Morellenfeuer', letorosty světle hnědé, k bázi stříbřité; listy tmavě zelené, pololesklé; květy o průměru 30 mm, po 3–5,...
Prunus cerasus 'Persiciflora', květy světle růžové, plné, okolo 3 cm velké
Prunus cerasus 'Plena', květy poloplné, okolo 3 cm velké, bílé
Prunus cerasus 'Polygyna', stromky se široce rozložitě vejcovitou korunou, větve v dolní části téměř vodorovně odstávají až mírně...
Prunus cerasus 'Pulverulenta', listy bělavě pestré, jemněji skvrnité, nažloutlý nádech
Prunus cerasus 'Rhexii', květy bílé, hustě plné, 25–40 mm široké, odstávají, ale nejsou nící; malé stromy až 4 × 3 m velké
Prunus cerasus 'Salicifolia', listy jen 1–3 cm široké, 8–12 cm dlouhé, hrubě a dvojitě pilovité
Prunus cerasus 'Semperflorens', široce polokulovitý hustě větvený keř, při zemi užší, s větvemi do stran se rozkládajícími, výška okolo ...
Prunus cerasus (ovocná) 'Ujfehértoi fürtös', letorosty světle hnědé, stříbřité; listy tmavě zelené, pololesklé; květy o průměru 33 mm, po 3–5, bílé;...
Prunus cerasus 'Umbraculifera', široce polokulovitý keř, při zemi užší, s větvemi do stran se rozkládajícími, výška okolo 2 m; listy úzké
Prunus cerasus (ovocná) 'Vackova', letorosty nahnědlé, stříbřité; listy tmavě zelené; květy o průměru 30 mm, po 3–5, bílé; plody vysoké pr...
Prunus cerasus 'Variegata', listy bělavě pestré, hruběji skvrnité než Prunus cerasus 'Pulverulenta'
Prunus cerasus (ovocná) 'Záhoračka', letorosty světle hnědé se stříbrným povlakem; listy tmavě zelené, lesklé; květy o průměru 27 mm, po 4–6, b...
Prunus cerasus subsp. acida, většinou keř s kořenovými výběžky a s větvemi převislými, vonícími kumarínem (po senu); řapíky na konci ...
Prunus cerasus var. austera, kyselky (vajksle); strom 5–9 m vysoký, větve silnější; květní stopky delší, květy až 6 cm široké; plody t...
Prunus cerasus var. caproniana, amarelky (amrhele); strom se silnějšími větvemi, až 9 m vysoké; listy velké až 12 cm dlouhé, široce eliptické...
Prunus cerasus subsp. eucerasus, višně pravé; obvykle menší koruny a převisající větve, listy menší
Prunus cerasus var. frutescens, vzrůst keřovitý, 1 m, větévky tenké, převisající; listy pevně odstávající, až 5 mm dlouhé, eliptické neb...
Prunus cerasus var. marasca, vzrůst silnější, větve více nebo méně převisající; palisty větší; plody velmi malé, černočervené
Prunus cerasus subsp. vulgaris, většinou strom s prutovitými větvemi; čepel na bázi s 1–3 žlázkami; květní stopky 2–3× delší než češ...
|
