pruh

Spiraea salicifolia
tavolník vrbolistý
Autor: L.
Čeleď: Rosaceae-růžovité
Rod: Spiraea
Zařazeno: 31.12.2006
Synonyma: Spiraea amena, Spiraea carpinifolia Wats., Spiraea grandiflora Lodd.
Popis: široce vystoupavě polokulovitý až kulovitý keř, dosti hustě stavěný, rozrůstá se výběžky do rozlehlých houštin, větve vzpřímené, výška do 1.5(–2) m, letorosty lysé, žlutohnědé nebo šedohnědé a slabě hranaté; listy eliptické až podlouhle kopinaté nebo podlouhlé, na obou koncích špičaté až zašpičatělé, ostře a hustě 1–2× pilovité nebo i celokrajné, oboustranně lysé, naspodu světleji zelené, 3–10 cm dlouhé, řapíky 1–4(–7) mm dlouhé; květy mají 8–15 mm v průměru, růžové, ve štíhlých, jemně plstnatých latách 5–13 cm dlouhých, se vzpřímenými nebo odstávajícími větvemi, sepaly jsou vejčité a špičaté, petaly poloviční délky než tyčinky, vejčité, tyčinek 30, jsou dlouze vyniklé, dvakrát delší než petaly, kvete VI–VIII; plody jsou vzpřímené a téměř lysé, šikmo rozestálé, asi 3–4 mm dlouhé obkopinaté měchýřky; střední, východní a severovýchodní Evropa, Mongolsko, Sibiř, Čína, Korea, Japonsko, ?AljaškaPoznámka: Je to polostinná dřevina odolná k mrazu. Roste převážně na půdách kyselých, typická stanoviště jsou vlhké křoviny na březích potoků a rybníků, mokřadní olšiny, rašeliny, příkopy; zpravidla tvoří souvislé porosty. Je hojnou složkou flóry mnoha středoevropských zemí, je však spíše asijského původu. Za poslední skutečně přirozená naleziště lze považovat místa ve východní Evropě, jinak se o jeho rozšíření zřejmě postaral člověk. První zmínky o jeho zavedení do kultury jsou z roku 1586. Snadno zplaňuje; dnes je rozšířen po celé Evropě včetně britských ostrovů. Je tolerantní k vysoké hladině spodní vody. Bývá proto používán jako meliorační dřevina v jezernatých a rybničnatých oblastech (jižní Čechy) k upevňování břehů stok. U nás je dost hojný v jižních Čechách a ve východní části Českomoravské vrchoviny. Bývá vysazován pro okrasu, vhodný i do stříhaných i volně rostoucích živých plotů. Podobný Spiraea douglasii má na rubu plstnaté listy.
Zóna: 5Zdroje: 111, 136, 156, 250, 480
Seznam souvisejících obrázků:

2006.08.06   habitus (Botanická zahrada UK Na Slupi) (A10)
2007.11.08   habitus na podzim (Arboretum Křtiny) (A25)
Seznam lokalizovaných exemplářů:

zdroj lokalita souřadnice    
KHBatelov (JM)- 
KHBěhařov (ZČ)- 
KHBludov (SM)- 
KHBolatice (SM)- 
KHBor u Tachova (ZČ)- 
KHBoskovice (JM)- 
KHBrandlín (JČ)- 
KHBranky (SM)- 
KHBrtnice (JM)- 
KHBudíškovice (JČ)- 
KHBystřice nad Úhlavou (ZČ)- 
KHČastolovice (VČ)- 
KHČervené Poříčí (ZČ)- 
KHČervený Dvůr (JČ)- 
KHČervený Hrádek u Sedlčan (STČ)- 
KHČestice (JČ)- 
KHChotoviny (JČ)- 
KHChotýšany (STČ)- 
KHChuchelná (SM)- 
KHChudenice, zámek Lázeň (ZČ)- 
KHChýnov (JČ)- 
KHČimelice (JČ)- 
KHDačice (JČ)- 
KHDiana (ZČ)- 
KHDobřenice (VČ)- 
KHDobroslavice (SM)- 
KHDoksy (SČ)- 
KHDolní Benešov (SM)- 
KHDolní Lukavice (ZČ)- 
KHDolní Životice (SM)- 
KHHerálec u Humpolce (VČ)- 
KHHluboká nad Vltavou (JČ)- 
KHHnojník (SM)- 
KHHodkov (STČ)- 
KHHorní Fořt (SM)- 
KHHoršovský Týn (ZČ)- 
KHHoštice (JM)- 
KHHradec u Opavy (SM)- 
KHHrotovice (JM)- 
KHJanovice u Rýmařova (SM)- 
KHJaroměřice nad Rokytnou (JM)- 
KHJemčina (JČ)- 
KHJesenec (JM)- 
KHJindřichov (SM)- 
KHJindřichovice (ZČ)- 
KHKarlov (JČ)- 
KHKelč (SM)- 
KHKlášter – Vilémov (VČ)- 
KHKolešovice (SČ)- 
KHKolinec (ZČ)- 
KHKonopiště (STČ)- 
KHKopidlno (VČ)- 
KHKosmonosy (STČ)- 
KHKout na Šumavě (ZČ)- 
KHKozel (ZČ)- 
KHKravaře (SM)- 
KHKřižanov (JM)- 
PPKroměříž – zámek (JM)184 metrů n.m., 49°18'5,415'' sev. šířky, 17°23'39,418'' vých. délky
KHKunratice u Prahy (STČ)- 
KHKvasice (JM)- 
KHKyjovice (SM)- 
KHLázně Kynžvart (ZČ)- 
KHLednice (JM)- 
KHLesná (ZČ)- 
KHLešná u Valašského Meziříčí (SM)- 
KHLinhartovy (SM)- 
KHLíšno (STČ)- 
KHLitultovice (SM)- 
KHLochovice (STČ)- 
KHLoučeň (STČ)- 
KHLoučná nad Desnou (SM)- 
KHLuby u Chebu (ZČ)- 
KHLukavec u Pacova (JČ)- 
KHMalhotice (SM)- 
KHManětín (ZČ)- 
KHMitrov (JM)- 
KHMladecko (SM)- 
KHMoravské Budějovice (JM)- 
KHNačeradec (STČ)- 
KHNadějkov (JČ)- 
KHNečtiny (ZČ)- 
KHNemyšl (STČ)- 
KHNeplachovice (SM)- 
KHNové Zámky (VČ)- 
KHOpařany (JČ)- 
KHOrlík (JČ)- 
KHOsek (JČ)- 
KHOselce (ZČ)- 
KHOsov (STČ)- 
KHOsová (JM)- 
KHPacov (JČ)- 
KHPavlovice – Prusínky (SM)- 
KHPlaná u Mariánských Lázní (ZČ)- 
KHPolná (JM)- 
KHPotštejn (VČ)- 
KHPřibyslav (VČ)- 
KHProseč–Obořiště (JČ)- 
KHPtenín (ZČ)- 
KHRaduň (SM)- 
KHŠilhéřovice (SM)- 
KHSkalička (SM)- 
KHŠkvořetice (JČ)- 
KHSobotín (SM)- 
KHSpálené Poříčí (ZČ)- 
KHStéblovice (SM)- 
KHŠtemplovec (SM)- 
KHŠternberk (SM)- 
KHŠtiřín (STČ)- 
KHStránov (STČ)- 
KHStřílky (JM)- 
KHStrkov (JČ)- 
KHSudovice (STČ)- 
KHSvětlá nad Sázavou (VČ)- 
KHSvojšice (STČ)- 
KHTěchobuz (JČ)- 
KHTelč (JM)- 
KHTřebíč (JM)- 
KHTřešť (JM)- 
KHTrpisty (ZČ)- 
KHÚhrov (VČ)- 
KHÚsobí (VČ)- 
KHValašské Meziříčí – Krasno (SM)- 
KHVelké Heraltice (SM)- 
KHVelké Opatovice (JM)- 
KHVelký Týnec (SM)- 
KHVěž (VČ)- 
KHVodice (JČ)- 
KHVyklantice (JČ)- 
KHŽádlovice (SM)- 
KHZákupy (SČ)- 
KHŽleby (STČ)- 
KHZruč nad Sázavou (STČ)- 
Nižší taxonomické jednotky a kultivary:

 
Spiraea salicifolia var. groseserrata, čepel listů hrubě hluboce zastřihovaně 2× pilovitá
 
Spiraea salicifolia var. oligodonta, čepel listů celokrajná nebo nad středem řídce mělce pilovitá, okraj trochu pýřitý
 
Spiraea salicifolia var. salicifolia, čepel listů hluboce a ostře pilovitá, někdy 2× pilovitá
K druhu můžete přidat vlastní komentář a poslat nám jej. Uvítáme také návrhy na doplnění databáze o dřeviny, které jste zde nenalezli.


Opište prosím kódKontrolní kód
Komentáře: