| Salix babylonica vrba babylonská | Autor: L. Čeleď: Salicaceae-vrbovité Rod: Salix Zařazeno: 31.12.2006 | ||
| Synonyma: ?Salix heteromera, Salix pendula | |||
| Popis: strom s nepravidelně široce protáhlou korunou, větve charakteristicky dlouze obloukovitě odstávající a převisající, výška 10–20 m, letorosty tenké, metlovité, šedé či zelenavé, žlutozelené nebo červenavé, lysé, v mládí chlupaté, pupeny čárkovité, špičaté; listy podlouhlé či kopinaté až čárkovitě kopinaté, 5–16 cm dlouhé a 5–25 mm široké, (dlouze) zašpičatělé, k bázi pozvolna zúžené a klínovité, jemně pilovité, svrchu tmavě zelené, naspodu šedozelené a výrazně síťnaté, jen v mládí chlupaté, pak lysé, řapíky 3–10 mm dlouhé a chlupaté, 15–30 párů žilek, palisty kopinaté či šikmo kopinaté nebo vejčité až vejčitě okrouhlé, někdy přeměněné na trny; jehnědy štíhle cylindrické, někdy zakřivené a zprvu husté, samčí až 25 mm dlouhé, šupiny opadavé, vejčitě kopinaté, žlutavě zelené nebo bledě slámové, tyčinky 2, nitky na bázi chlupaté, prašníky červenavě žluté, žlázy u prašníkových květů jsou 2, velké a hnědavé, u pestíkových je žláza 1, podlouhlá, semeníky elipsoidní či vejcovité a lysé, (téměř) přisedlé, bledě zelené nebo žlutavé, čnělky velmi krátké, blizny 2laločná, kvete v IV–V; tobolky jsou 3–4 mm dlouhé; z přírody není známá, pravděpodobně pochází z východní Asie: Čína, Japonsko | Poznámka: Pěstuje se jako dřevina okrasná, medonosná, infúze z listů, výhonů a jehněd je užívána v lidové medicíně. Původní druh se nepěstuje, vysazovány jsou jen kultivary. | ||
| Zóna: 7 | Zdroje: 111, 246, 1064 | ||
| Seznam souvisejících obrázků: | |||
Nižší taxonomické jednotky a kultivary: | |||
| Komentáře: | |||