Morus alba
morušovník bílý | Autor: L.
Čeleď: Moraceae-morušovníkovité
Rod: Morus
Zařazeno: 31.12.2006 |
| Synonyma: Morus alba Hemsley, Morus indica, Morus italica |
| Popis: stromek nebo strom s kratším kmenem, koruna široce kulovitá, nepravidelná a velmi vzdušná, výška 9–17 m, někdy jen keř, borka kmene hnědošedá, mladé výhony většinou lysé nebo zprvu chlupaté, šedé až šedožluté, tenké, hladké; listy (široce) vejčité nebo široce eliptické až okrouhlé, zaoblené až špičaté, 5–10(–30) cm dlouhé, celistvé nebo často velmi rozmanitě laločnaté, svrchu světle zelené, dost hladké, naspodu jen na žilkách nebo v úhlech žilek chlupaté, hrubě zubaté až vroubkované, báze srdčitá, klínovitá nebo uťatá, vrcholek špičatý, zašpičatělý nebo tupý, řapíky 15–50 mm dlouhé, pýřité; samčí jehnědy převislé, 20–35 mm, pestíkové jehnědy asi zdéli stopek, 1–2 cm, jejich okvětní lístky 2–3 mm, semeníky přisedlé, vejcovité, samčí květy mají kališní ušty bledě zelené, široce eliptické, prašníky kulovité až ledvinité; zralé synkarpum bílé, červené až černočervené, vejcovité, elipsoidní nebo cylindrické, 10–25 mm dlouhé, na stopkách 10–25 mm dlouhých; Čína a Korea | Poznámka: V jižní Evropě byla vysazována již před mnoha staletími, má několik zajímavých kultivarů s odlišnými listy a habitem. Je velmi proměnlivá v habitu, větvení a tvaru listů, popsáno přes 400 kultivarů, ale mnohé mají nejasnou hodnotu; často se pěstuje v ulicích měst, parcích a zahradách, u nás je prakticky jediným druhem, jehož listy jsou vhodné k žíru housenek bource morušového; výsadby byly na našem území prováděny již 1627, ve větším množství hlavně od poloviny 18. století. Ještě zač. 50. let bylo u nás zjištěno v Čechách a na Moravě 1 200 000 jedinců. Se zavedením umělých vláken a dovozem hedvábí význam morušovníku silně poklesl a stromy byly likvidovány. Nyní je druhem okrasným, vhodným i pro větrolamy a živé ploty. Místy jsou plody oblíbeným ovocem, druh má význam i pro pastvu včel, dřevo se využívalo v truhlářství. Nepříliš vlhké lehčí půdy, nejlépe vápenité, na plně osluněném a chráněném místě. V mládí je citlivá na mráz, potřebuje teplou polohu s kvalitní půdou, městské prostředí snáší dobře, stejně tak letní přísušky, roste i ve zpevněných plochách, na zasolení citlivá, výsadba do pochozích zón je kvůli množství plodů a sklánějícím se větvím problematická, vhodnější jsou zelené pásy, kořeny poškozují podzemní sítě, snáší dobře tvarování a lze ji využít pro živé ploty.
Čína si dlouho držela monopol na produkci hedvábí, protože vývoz motýlů a housenek byl pod hrozbou trestu smrti zakázán, teprve v 6. století n. l. se objevily první chovy housenek v Turecku, v Německu začaly pokusy s pěstováním stromů a s chovem housenek od 16. století, naposledy v průběhu II. sv. války, kdy bylo třeba hedvábí na padáky. V 19. století byl morušovník dovezen do USA jako strom pro chov housenek a pak se tam stal oblíbeným ovocným stromem. Odvary z různých rostlinných částí pomáhají při různých nemocech. |
| Zóna: 5 | Zdroje: 110, 111, 118, 402, 407 |
Seznam souvisejících obrázků:
|
Seznam lokalizovaných exemplářů:
| zdroj | lokalita | souřadnice | | | | PH | Areál ÚNZ Bohnice (Praha) | 276 metrů n.m., 50°08'14.2'' sev. šířky, 14°25'03.8'' vých. délky |  |  | | KH | Brandlín (JČ) | - | |  | | KH | Břeclav (JM) | - | | | | KH | Břežany u Znojma (JM) | - | | | | KH | Buchlovice (JM) | - | | | | KH | Budenice (okr. Kladno) | - | | | | KH | Budeničky (STČ) | - | | | | KH | Černá Hora (JM) | - | | | | PH | Choceň | 290 metrů n.m., 49°59'49.2'' sev. šířky, 16°13'27.4'' vých. délky | | | | KH | Choceň (VČ) | - | | | | KH | Chodová Planá (ZČ) | - | | | | KH | Chudenice, americká zahrada (ZČ) | - | | | | KH | Chudobín (SM) | - | | | | KH | Chudobín (SM) | - | | | | KH | Dolní Beřkovice (STČ) | - | | | | KH | Doudleby nad Orlicí (VČ) | - | | | | PH | Gröbovka – Havlíčkovy sady (Praha) | 190 metrů n.m., 50°04'05.3'' sev. šířky, 14°26'45.8'' vých. délky | | | | KH | Holešov (JM) | - | | | | KH | Horní Moštěnice (SM) | - | | | | KH | Horní Moštěnice (SM) | - | | | | KH | Houstoň (ZČ) | - | | | | KH | Hradec u Opavy (SM) | - | | | | KH | Hradec u Opavy (SM) | - | | | | KH | Hrádek u Nechanic (VČ) | - | | | | KH | Hrubšice (JM) | - | | | | KH | Jaroslavice u Znojma (JM) | - | | | | KH | Jindice (STČ) | - | | | | KH | Konárovice (STČ) | - | | | | KH | Konice (STČ) | - | | | | KH | Kostelec u Liběchova (STČ) | - | | | | KH | Krásné Březno (SČ) | - | | | | PP | Kroměříž – zámek (JM) | 184 metrů n.m., 49°18'8,477'' sev. šířky, 17°23'32,981'' vých. délky |  | | | KH | Kupařovice (JM) | - | | | | KH | Lednice (JM) | - | | | | KH | Lešná (JM) | - | | | | KH | Lešná u Valašského Meziříčí (SM) | - | | | | KH | Liblice (STČ) | - | | | | KH | Lipník nad Bečvou (SM) | - | | | | KH | Lipník nad Bečvou (SM) | - | | | | KH | Líšno (STČ) | - | | | | KH | Lobeč (STČ) | - | | | | KH | Loučeň (STČ) | - | | | | KH | Lysá nad Labem (STČ) | - | | | | KH | Mělník–Neuberk (okr. Mělník) | - | | | | KH | Miroslav (JM) | - | | | | KH | Moravské Budějovice (JM) | - | | | | KH | Moravské Kounice, Dolní Kounice (JM) | - | | | | KH | Moravský Krumlov (JM) | - | | | | KH | Morkovice (JM) | - | | | | PH | Ortenovo náměstí – park (Praha) | 205 metrů n.m., 50°06'29.5'' sev. šířky, 14°26'52.4'' vých. délky | | | | PH | park, Velvarská a okolí (Praha – Dejvice) | 246 metrů n.m., 50°05'57.9'' sev. šířky, 14°22'48.7'' vých. délky | | | | PH | Petřín (Praha) | 226 metrů n.m., 50°04'51.0'' sev. šířky, 14°24'14.4'' vých. délky | | | | PH | Petřín (Praha) | 260 metrů n.m., 50°04'55.8'' sev. šířky, 14°23'58.2'' vých. délky | | | | KH | Polenka nad Odrou (SM) | - | | | | KH | Polenka nad Odrou (SM) | - | | | | KH | Potštejn (VČ) | - | | | | KH | Raduň (SM) | - | | | | KH | Raduň (SM) | - | | | | KH | Ratboř (STČ) | - | | | | KH | Říkovice (SM) | - | | | | KH | Říkovice (SM) | - | | | | KH | Rokytnice u Přerova (SM) | - | | | | KH | Rokytnice u Přerova (SM) | - | | | | KH | Smečno (STČ) | - | | | | KH | Sokolnice (JM) | - | | | | KH | Studénka (SM) | - | | | | KH | Studénka (SM) | - | | | | KH | Svojšice (STČ) | - | | | | PH | Teplice | 245 metrů n.m., 50°38'04.6'' sev. šířky, 13°49'33.3'' vých. délky | | | | KH | Teplice v Čechách (SČ) | - | | | | KH | Tovačov (SM) | - | | | | KH | Tovačov (SM) | - | | | | KH | Tupadly (STČ) | - | | | | KH | Týn nad Vltavou (JČ) | - | | | | KH | Uherský Brod (JM) | - | | | | KH | Valtice (JM) | - | | | | KH | Velká Bystřice (SM) | - | | | | KH | Velká Bystřice (SM) | - | | | | KH | Velké Heraltice (SM) | - | | | | KH | Velké Heraltice (SM) | - | | | | KH | Velké Losiny (SM) | - | | | | KH | Velké Losiny (SM) | - | | | | KH | Vizovice (JM) | - | | | | KH | Votice (STČ) | - | | | | KH | Zlín (JM) | - | | |
|
Nižší taxonomické jednotky a kultivary:
Morus alba 'Aurea', žluté listy a kůra; výška okolo 10 m
Morus alba 'Chapparal', neplodí; habitus převislý, hustý, výška i šířka 6–12; listy na podzim žluté, jinak zelené
Morus alba 'Constantinopolitana', stromovitá, koruna je kompaktnější, hustší, výška 10 m, někdy i široce a poměrně hustě vejcovitě stavěný...
Morus alba 'Fan-San', velikost 9–15 × 7–12 m, okrouhlá; listy tmavě zelené, rychle roste a má velké, hluboce zastřihované listy
Morus alba 'Fegyvernekiana', zakrslý, do šířky rozprostřený keřík, výška okolo 1 m
Morus alba 'Fruitless', sterilní, rychle rostoucí, až 18 m vysoká, koruna okrouhlá; listy podlouhlé a špičaté, lesklé
Morus alba 'Laciniata', listy pravidelně a hluboce zastřihované, laloky velmi úzké a zašpičatělé, hluboce pilovité; výška 5–6 m, s...
Morus alba 'Macrophylla', někdy stromek nebo strom s kratším kmenem, koruna široce kulovitá, velmi vzdušná, výška 5–10 m, jinak široc...
Morus alba 'Multicaulis', silně vzrůstná, nejčastěji je to mnohokmenný keř, výška 5–6 m; listy velmi velké, nící, 8–25 cm dlouhé,...
Morus alba 'Nana Issai', menší, hustý a kulovitý keř
Morus alba 'Nana', široce kulovitý, hustý keřík, výška okolo 1 metru; listy nepravidelně 3laločné, středně velké
Morus alba 'Nigrobacca', menší keř do 2 m vysoký; listy oválně vejčité, nepravidelně drobně zubaté, 4–5 × 3–4 cm velké, někdy m...
Morus alba 'Pendula', menší strom převislého tvaru, koruna téměř až k zemi kaskádovitě splývající, velikost až 4 × 3–5 m, v m...
Morus alba 'Pyramidalis', přísně sloupovitě vystoupavě stavěné keře, všechny větve téměř kolmo směřující, výška okolo 5 m, vět...
Morus alba 'Stribling', velikost 9–12 × 9–11 m, má okrouhlý a hustý habitus; olistění tmavě zelené, na podzim žluté, rychle roste,...
Morus alba 'Teas', kultivar pěstovaný pro jedlé plody
Morus alba 'Trhanec',
Morus alba 'Unryu', větve klikaté, listy typické, velké, okrouhlé a jasně zelené
Morus alba 'Venosa', menší strom, vysoký okolo 10 m; listy kosočtverečné, výrazně žlutobíle žilnaté, špičaté až zašpičatěl...
Morus alba var. alba, čepel listů 5–15 cm, tenká a plochá; synkarpum za zralosti černavě purpurové, vejcovité až elipsoidní, 10–...
Morus alba var. tatarica, keře nebo malé stromy, koruna kompaktnější, poměrně hustá, výška 3–6 m; listy malé, 4–8 cm dlouhé, lalo...
|
|
Komentáře:
|
