| Padus avium střemcha obecná | Autor: Mill. Čeleď: Rosaceae-růžovité Rod: Padus Zařazeno: 31.12.2006 | ||
| Synonyma: Padus racemosa, Cerasus padus, Prunus padus, Prunus racemosa | |||
| Popis: strom, obvykle s několika kmeny, nebo jen keř, až 15–20 m vysoký, koruna hustá, větve trochu převisající, mladé větévky zprvu jemně chlupaté, později lysé, borka tmavě hnědá a dlouho hladká, nakonec podélně rozpukaná, slabá; listy obvejčité až eliptické nebo úzce obvejčité, náhle krátce zašpičatělé, 4–10(–15) cm dlouhé, ostře pilovité, svrchu tmavě zelené, nelesklé, naspodu modravě zelené, lysé, řapíky 1–2 cm dlouhé, zelené, zpravidla mají 2 žlázy; květy bílé, 10–15 mm široké, po 10–25 v řídkých, nících hroznech 8–15 cm dlouhých, petaly 6–9 mm dlouhé, dvakrát tak dlouhé než tyčinky, stopky květů 10–15 mm dlouhé, kvete IV–VI; plody kulovité, velikosti hrachu, černé, lysé a lesklé, dužnina nejedovatá, ale hořkotrpká, pecky oválné, brázdité, semeno je prudce jedovaté; Evropa, Kavkaz, Sibiř, Japonsko, i v Maroku; pěkná dřevina s několika zajímavými zahradními kultivary | Poznámka: Snáší zástin, schopna růst ve spodních patrech lužních lesů a vlhkých hájů, v pobřežních křovinách od nížin až do hor. Vyžaduje dostatek půdní vláhy, dává přednost polohám s vysokou hladinou spodní vody. Roste na půdách bohatých živinami, kyselé a zrašelinělé nesnese. Opadem zlepšuje půdu, v lužním lese se přizpůsobí jen krátkým záplavám. Vůči klimatickým extrémům je velmi odolná, znečištěné ovzduší snese. U nás roztroušena po celém státu. V kultuře doprovází člověka od nepaměti. Je to velmi odolná a nenáročná dřevina, má velkou estetickou, ale malou hospodářskou hodnotu. V sadovnictví ceněna, brzo zjara a velmi hezky kvete. Je to také medonosná dřevina. V kůře, pupenech, listech i semenech má látky s baktericidními a hmyz odpuzujícími účinky. Byla odedávna považována za magickou rostlinu, např. držadla pluhů a části máselnic se zhotovovaly z jejího dřeva, aby se práce dařila. V lidovém léčitelství používány všechny části rostliny, v lékařství se kůrou střemchy nahrazovala kůra krušiny. Místy se plody zpracovávaly na marmelády, šťávy a povidla. Dřevo vyhledávali řezbáři. Nemá zvláštní nároky, nejlépe roste ve vlhčích humózních půdách na plně osluněném až stinném stanovišti, rychle roste, roste špatně na suchých, chudých nebo zhutnělých stanovištích, do zpevněných prostor není vhodná a citlivě reaguje na posypovou sůl. | ||
| Zóna: 3 | Zdroje: 111, 136, 156, 402 | ||
| Seznam souvisejících obrázků: | |||
| Zobrazit seznam lokalizovaných exemplářů | |||
Nižší taxonomické jednotky a kultivary: | |||
| Komentáře: | |||