Populus alba topol bílý (linda)		Autor: L. Čeleď: Salicaceae-vrbovité Rod: Populus Zařazeno: 31.12.2006
Synonyma: Leuce alba
Popis: strom s rozložitě košatou, polokulovitou nebo kyticovitou korunou, až 20–40 m vysoký, kmen má až 2 m v průměru, na suchých stanovištích pouze keř, mladé větévky a pupeny běloplstnaté, borka zelenošedá, v mládí světlá a hladká, ve stáří černavá a rozpukaná, zimní pupeny jsou pýřité, vzácně lysé; listy vejčité až okrouhlé, 4–12 cm dlouhé, na dlouhých výhonech ale 3–5laločné, laloky hrubě zubaté, báze okrouhle srdčitá, svrchu tmavě zelené, naspodu běloplstnaté, na krátkých výhonech menší, vejčitě eliptické, chobotnatě zubaté, naspodu spíše šedoplstnaté, řapíky 12–37(–50) mm dlouhé; jehnědy 3–10 cm dlouhé, samčí silné a 3–7 cm dlouhé, šupiny eliptické až klínovitě eliptické, tyčinek je 6–8 (3–30), prašníky zprvu lehce purpurové, nakonec žluté, plodící jehnědy jsou 10–12 cm dlouhé, semeníky podlouhle kónické a krátce stopkaté, blizny 2, narůžověle červené; Evropa, severní Afrika, Malá, Přední a Střední Asie až po Himálaj, Sibiř; pěkný parkový strom s několika zajímavými kultivary			Poznámka: Dožívá se až 250(–400) let. Patří mezi naše nejrychleji rostoucí dřeviny. Každoročně bohatě plodí a plodit začíná asi v 10 letech. Je světlomilný, mladé rostliny snášejí obstojně slabší zastínění. Dle nároků na vláhu jsou zřejmě dva ekotypy spojené přechody, tj. linda lužního lesa (vyžaduje snadno přístupnou vodu) a stepní a polopouštní linda (vydrží extrémní nedostatek vláhy). Rovněž v nárocích na půdu jsou tu rozdíly, snáší zřejmě extrémní pH rozpětí. Z našich dřevin je asi nejodolnější vůči zasolení. U nás je složkou lužních lesů, roztroušeně ji najdeme v naší krajině všude v nižších polohách. V Čechách není pravděpodobně původní. Kvalita dřeva je všeobecně horší než u osiky a černých topolů. Má roztroušené pórovité dřevo rozlišené na jádro a běl, odlupčivé, skvrnité a málo trvanlivé, na druhou stranu poskytují některé stromy výborné dřevo na dýhy, vyrábí se z něho zápalky, krabice, bedny a využití má i v nábytkářství. Dobře odolává větrům, což se osvědčuje hlavně v ochranných lesních pásech, odolný v oblastech se znečištěným ovzduším. Kůra mladších větví obsahuje glykosidy salicin a populin, používá se při onemocnění močového měchýře, jako prostředek proti horečkám. Nenáročný, roste nejlépe ve vlhčích, na živiny bohatých půdách na plně osluněném místě až v polostínu. Snáší zasolení, velké rozpětí pH půdy a větší sucho než jiné topoly, může slabě odnožovat, obtížné mohou být ochmýřené plody, hodí se pouze do nezpevněných povrchů, kořeny mohou narušovat sítě či jiné podpovrchové konstrukce. Strom je silně alergenní.
Zóna: 3	Zdroje: 111, 156, 236, 402, 1064
Seznam souvisejících obrázků: 2007.03.28    borka (arboretum Kostelec n. Černými lesy) (A5) 2007.03.28    habitus (arboretum Kostelec n. Černými lesy) (A5) 2006.09.14    habitus (areál a okolí Krajinné výstavy bez hranic u řeky Ohře, Cheb) (C44a) 2006.09.07    habitus (Chotkovy sady, Praha) (C39) 2006.07.22    habitus (Královská obora - Stromovka, Praha) (C6) 2005.09.20    habitus (L1111) (Kopidlno, zámecký park) (E17) 2006.04.20    habitus (L1334) (Smetanovy sady, Olomouc) (C3) 2005.05.25    habitus (L151) (Letenské sady, Praha) (C13) 2006.09.07    habitus (L1540) (Chotkovy sady, Praha) (C39) 2006.09.11    habitus (L1865) (Areál ÚNZ Bohnice, Praha) (X12) 2012.07.08    habitus (L1986) (Konopiště, zámecký park) (E11) 2011.10.23    habitus (L1986) (Konopiště, zámecký park) (E11) 2006.09.21    habitus (L2230) (Duchcov) (C46) 2011.10.28    habitus (L2767) (Kudowa-Zdrój, lázeňský park, Polsko) (C63) 2012.05.25    habitus (L3682) (Čechy pod Kosířem, zámecký park) (E69) 2012.05.25    habitus (L3682) (Čechy pod Kosířem, zámecký park) (E69) 2012.05.25    habitus (L3682) (Čechy pod Kosířem, zámecký park) (E69) 2012.05.25    habitus (L3713) (Čechy pod Kosířem, zámecký park) (E69) 2012.06.23    habitus (L4328) (Kozel, zámecký park) (E77) 2005.08.05    habitus (L596) (Velvarská ulice a okolí, Praha) (C18) 2005.01.08    habitus (L7) (Královská obora - Stromovka, Praha) (C6) 2009.08.28    habitus (Lednice na Moravě, park) (E4) 2005.05.02    habitus (Mělník - Neuberk) (A3) 2006.08.19    habitus (Nový Bor) 2005.05.11    habitus (Průhonický park, první část) (D3) 2005.06.13    habitus (Riegrovy sady, Praha) (C5) 2005.04.24    habitus (Vrchlického sady, Praha) (C10) 2006.08.28    kmen (L1540) (Chotkovy sady, Praha) (C39) 2005.07.22    kmen (L406) (Poděbrady, městské parky) (C4b) 2005.01.08    kmen a větve (L7) (Královská obora - Stromovka, Praha) (C6) 2006    scan (L1631) (Gröbovka - Havlíčkovy sady, Praha 2) (C16) 2006    scan (L2230) (Duchcov) (C46)
Seznam lokalizovaných exemplářů: zdroj lokalita souřadnice     PH Areál ÚNZ Bohnice (Praha) 276 metrů n.m., 50°08'04.8'' sev. šířky, 14°25'04.0'' vých. délky PH Botanická zahrada SZŠ Malešice (Pod Táborem, Praha – Hrdlořezy) 215 metrů n.m., 50°05'20'' sev. šířky, 14°30'51.2'' vých. délky KH Březno (STČ) -   PH Buchlovice 245 metrů n.m., 49°05'4.3'' sev. šířky, 17°20'22.3'' vých. délky KH Buková (STČ) -   KH Čechy pod Kosířem (JM) -   PH Chotkovy sady (Praha 1 – Hradčany) 242 metrů n.m., 50°05'37.6'' sev. šířky, 14°24'29.2'' vých. délky PH Dendrologická zahrada VÚOZST (Průhonice) 289 metrů n.m., 50°00'34.8'' sev. šířky, 14°33'50.9'' vých. délky KH Dolní Benešov (SM) -   KH Dolní Beřkovice (STČ) -   KH Dolní Životice (SM) -   PH Duchcov 213 metrů n.m., 50°36'16.9'' sev. šířky, 13°44'45.9'' vých. délky KH Dymokury (STČ) -   PH Gröbovka – Havlíčkovy sady (Praha) 203 metrů n.m., 50°04'02.5'' sev. šířky, 14°26'38.0'' vých. délky PH Heřmanův Městec 290 metrů n.m., 49°56'34.9'' sev. šířky, 15°40'03.7'' vých. délky KH Heřmanův Městec (VČ) -   KH Hořín (STČ) -   KH Horky nad Jizerou (STČ) -   KH Hostivice (STČ) -   KH Jindice (STČ) -   KH Jinošov (JM) -   KH Klášter – Vilémov (VČ) -   KH Kobylá (SM) -   KH Konopiště (STČ) -   PH Konopiště – zámecký park (zámek – 375 mnm, 49°46’45.7’’ sš, 14°39’25.6’’ vd) 345 metrů n.m., 49°46'52.7'' sev. šířky, 14°39'45.3'' vých. délky PH Konopiště – zámecký park (zámek – 375 mnm, 49°46’45.7’’ sš, 14°39’25.6’’ vd) 348 metrů n.m., 49°46'52.2'' sev. šířky, 14°39'38.9'' vých. délky PH Konopiště – zámecký park (zámek – 375 mnm, 49°46’45.7’’ sš, 14°39’25.6’’ vd) 365 metrů n.m., 49°46'43.8'' sev. šířky, 14°39'41.3'' vých. délky PH Konopiště – zámecký park (zámek – 375 mnm, 49°46’45.7’’ sš, 14°39’25.6’’ vd) 365 metrů n.m., 49°46'41.8'' sev. šířky, 14°39'50.8'' vých. délky PH Konopiště – zámecký park (zámek – 375 mnm, 49°46’45.7’’ sš, 14°39’25.6’’ vd) 354 metrů n.m., 49°46'44.7'' sev. šířky, 14°39'53.0'' vých. délky PH Konopiště – zámecký park (zámek – 375 mnm, 49°46’45.7’’ sš, 14°39’25.6’’ vd) 380 metrů n.m., 49°46'40.0'' sev. šířky, 14°40'16.5'' vých. délky PH Kopidlno (zámecký park, areál Střední zahradnické školy) 230 metrů n.m., 50°19'49.2'' sev. šířky, 15°16'24.6'' vých. délky KH Kostelec nad Orlicí (VČ) -   PP Kroměříž – zámek (JM) 184 metrů n.m., 49°18'7,997'' sev. šířky, 17°23'55,497'' vých. délky PP Kroměříž – zámek (JM) 184 metrů n.m., 49°18'5,105'' sev. šířky, 17°23'57,028'' vých. délky KH Lednice (JM) -   PH Letenské sady (Praha) 234 metrů n.m., 50°05'44.5'' sev. šířky, 14°24'36.5'' vých. délky KH Liběchov (STČ) -   PH Libochovice – zámecký park 165 metrů n.m., 50°24'13.3'' sev. šířky, 14°02'59.5'' vých. délky KH Morány (STČ) -   KH Načeradec (STČ) -   KH Nový Světlov (JM) -   KH Obora (STČ) -   PH Orlík – zámecký park 391 metrů n.m., 49°30'40'' sev. šířky, 14°09'45'' vých. délky KH Osová (JM) -   KH Panenské Břežany, nový zámek (STČ) -   PH park, Velvarská a okolí (Praha – Dejvice) 243 metrů n.m., 50°05'57.4'' sev. šířky, 14°22'49.7'' vých. délky PH Poděbrady, ostatní městské parky 188 metrů n.m., 50°08'24.4'' sev. šířky, 15°07'27.7'' vých. délky PH Riegrovy sady (Praha) 248 metrů n.m., 50°04'53.2'' sev. šířky, 14°26'33.9'' vých. délky KH Šilhéřovice (SM) -   KH Skalička (SM) -   KH Slavičín (JM) -   KH Sloupno (VČ) -   PH Smetanovy sady (Olomouc) 215 metrů n.m., 49°35’13.8'' sev. šířky, 17°15’11.4'' vých. délky KH Soutice (STČ) -   KH Stránov (STČ) -   KH Suchomasty (STČ) -   KH Tloskov (STČ) -   KH Veltrusy (STČ) -   KH Votice (STČ) -   PH Výstaviště Praha – Holešovice 197 metrů n.m., 50°06'34.8'' sev. šířky, 14°25'45.3'' vých. délky KH Žádlovice (SM) -   KH Žehušice (STČ) -
Nižší taxonomické jednotky a kultivary:   Populus alba 'Globosa', poměrně hustě stavěný keř polokulovitého až kulovitého tvaru, výška okolo 3 m; rašení růžové, listy nasp...   Populus alba 'Intertexta', mladé listy křídově bílé, později jsou listy zlatě skvrnité   Populus alba 'Nivea Pendula', jako Populus alba 'Nivea', ale převislý Populus alba 'Nivea', jako Populus alba var. genuina, ale koruna užší a kompaktnější; mladé větévky, řapíky listů a spodní strany...   Populus alba 'Paletzkyana', listy hluboce laločnaté a zubaté Populus alba 'Pendula', strom s malebně a obloukovitě, krátce převisajícími větvemi, kaskádovitá stavba koruny Populus alba 'Pyramidalis', stromy s poměrně štíhle sloupovitou korunou, všechny větve téměř kolmo vystoupavé, kmen poměrně krátký, bo... Populus alba 'Raket', strom s nízkou korunou a větvemi vzpřímenými, výjimečně štíhlý, kmen přímý; listy malé a na rubu křído...   Populus alba 'Richardii', listy na líci zlatožluté, naspodu běloplstnaté   Populus alba var. bachofenii, kmen a větve hladké a bílé; listy dlouhých výhonů hluboce laločnaté, jinak poněkud trojúhlé, báze zaoblená...   Populus alba var. europaea, stromy 30–40 m vysoké, koruna široce kulovitá, kmen válcovitý, šedobílá hladká kůra náhle přechází v hru...   Populus alba var. genuina, habitus jako var. europaea, kůra větví více bělavá, kůra letorostů a rub juvenilních listů křídově bílé; ...   Populus alba var. subintegerrima, listy téměř celokrajné
K druhu můžete přidat vlastní komentář a poslat nám jej. Uvítáme také návrhy na doplnění databáze o dřeviny, které jste zde nenalezli. Opište prosím kód
Komentáře: 2016-12-16 Myslím, že co se týče maximálně dosažitelného věku v našich podmínkách u lindy, tak to předchozí starší komentář shrnuje velice výstižně-pohybuje se spíše okolo 150 let. Topol bílý ostatně patří mezi krátkověké dřeviny, u nichž se maximálně udávané stáří pohybuje pod 150 let. V přírodě však samozřejmě existují ojedinělé výjimky a skutečné stáří našich dvou až tří nejstarších památných topolů bílých se pravděpodobně pohybuje mezi 150-180(200) lety. Pokud je odhadované stáří uváděné vyšší, potom je vlivem mohutnosti těchto stromů zpravidla silně nadhodnoceno. V poznámce uváděná možnost slabého odnožování není zcela přesná. Většina jedinců vytváří poměrně bohatě kořenové výmladky, zejména po skácení stromu. I. Novák 2009-02-19 O věku by se dalo dost pochybovat. Populus alba je zřejmě nejvíce přírůstající domácí druh, takže již ve věku cca 100 let dosahuje průměrů kmene až 1,5 m a výšky okolo 40 metrů. Pokud má možnost se dožít více jak 100 let začíná prosychat v koruně a postupně hyne. Většinou je ale vytěžen podstatně dřve. Maximální věk se spíše pohybuje okolo 150 let, možná 200, ale více dost těžko.