Popis: stálezelené subtropické a tropické keře až malé stromy, jen vzácně stromy velké, listy střídavé, řapíkaté nebo přisedlé a objímavé, čepel kožovitá až slabě kožovitá, okraj pilovitý, jemně pilovitý nebo vzácně celokrajný, květy úžlabní nebo téměř terminální, jednotlivě nebo vzácně až po 3, liší se podle dalšího členění v rámci rodu (Thea má 2–10 listenců, spirálovitě uspořádaných, vytrvávajících nebo opadavých, sepal 5–6, vytrvávajících, volných nebo na bázi spojených; Camellia má květy téměř přisedlé, listence a sepaly nerozlišené, asi po 10, opadavé nebo vytrvávající, koruna žlutá, bílá nebo červená, petal 5–12, tyčinky početné, semeníky 3–5pouzdré); tobolky zdřevnatělé, kulovité, polokulovité nebo polygonální; 120–250 druhů ve východní a jihovýchodní Asii; rod má velký ekonomický význam, čaje jsou výjimečně oblíbené po celém světě, surovinou jsou mladé listy Camellia sinensis var. sinensis a Camellia sinensis var. assamica, z dalších druhů se získává olej, další jsou velmi oblíbené a dlouho pěstované okrasné rostliny (Camellia japonica, Camellia reticulata, Camellia petelotii), které mají velké množství kultivarů; [110, 111] | Poznámka: Doporučovaný český rodový název - kamélie - uvádí Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin (Skalická, A., Větvička, V., Zelený, V., 2012). Český název u rodu nesprávný, u druhů správný. I. Novák |
Množení: řízkováním v XI–XII, nebo VII–VIII, množárenské podmínky, kolem 20 °C, šikmý řez, nebo roubováním kultivarů na kultivar ‘Lady Campbell’ (v XII–II, teplota 17–19 °C).
Nároky: jsou choulostivé (minimálně 7–10 °C) až plně mrazuvzdorné, neutrální až kyselá půda, chráněná poloha.
Použití: Camellia oleifera: semena až se 40% stolního, nevysýchavého oleje, stejně tak Camellia sasanqua; Camellia sinensis: získává se z ní podle výrobního postupu černý nebo zelený čaj.
|