Origanum dobromysl | Autor: L. Čeleď: Lamiaceae-hluchavkovité Zařazeno: 31.12.2006 | ||
Popis: opadavé polokeře a vytrvalé byliny, někdy s přezimujícími listovými růžicemi, lysé, draslavé, drsně chlupaté, pýřité, plstnaté nebo vlnatě chlupaté, se stopkatými i přišedlými žlázami, listy víceméně přisedlé nebo ve spodních částech rostlin řapíkaté, celokrajné až pilovité nebo vroubkované, květy oboupohlavné nebo samičí, souměrné, převážně drobné, v lichopřeslenech v paždí listenů a ty jsou v hustých, někdy volných klasech a ty jsou často latnatě nebo chocholičnatě postavené, kalich i koruna 2pyské, kalich zvonkovitý nebo obkuželovitý, 10–13nervý, téměř stejně 5zubý, horní pysky se 2 zuby nebo celokrajné, v jícnu s prstencem chlupů, koruna bílá nebo růžovopurpurová či purpurová, 2pyská, s 9 žilkami, horní pysk vzpřímený, plochý, vykrojený, spodní 3laločný, tyčinky 4, kratší než horní pysk nebo lehce vyniklé, spodní dvě jsou nejdelší, plody tvrdky, malé, vejcovité, hnědé; až 30 druhů; [111, 262, 1252] | Poznámka: - | ||
Množení: na jaře dělením, začátkem léta řízky z nekvetoucích lodyh nebo na podzim a na jaře semeny. Nároky: plně mrazuvzdorné až mrazuvzdorné, vyhovuje jim slunce a dobře provzdušněná zásaditá půda. Použití: O. vulgare–nať obsahuje silici, drhnutá nebo mletá dobromysl se používá jako koření, v lidovém léčitelství se využívá čaje proti kašli apod.; okrasně je využijeme do trvalkových záhonů, na skalky, zdi a lemy. | |||
Celkem v databázi: Druhy a mezidruhoví kříženci: 54 Ostatní: 31 | |||
Komentáře: |