| Sorbus domestica jeřáb oskeruše | Autor: L. Čeleď: Rosaceae-růžovité Rod: Sorbus Zařazeno: 31.12.2006 | |||||||||||||||||
| Synonyma: Cormus domestica, Mespilus domestica, Pyrus domestica, Pyrus sorbus | ||||||||||||||||||
| Popis: strom s poměrně pravidelně stavěnou polokulovitou korunou, výška do 8–25 m, kůra zprvu hladká, šedohnědá, mění se v drsnou, podélně mělce brázditou borku, větévky brzy lysé, zimní pupeny lepkavé, lesklé, lysé nebo slabě chlupaté; listy 12–23 cm dlouhé, s 11–21 lístky které jsou (úzce) podlouhlé, kopinaté či (podlouhle) vejčité, 3–8 cm dlouhé, ostře jednoduše pilovité, svrchu lysé a tmavě zelené, naspodu vločkovitě plstnaté, báze symetrická a celokrajná, přisedlé; květy 1.5 cm široké, bílé nebo růžové, v asi 6–10 cm širokých, kuželovitých chocholících, čnělek nejčastěji 5, na bázi kosmatě chlupatých, kvete V–VI; plody kulovité až hruškovité, 15–30 mm dlouhé, žlutozelené až hnědavé, osluněná strana červenavá, po 5–15; jižní Evropa, severní Afrika, Malá Asie, Írán | Poznámka: Druh výrazně teplomilný a světlomilný, snáší vysýchavé a živinami dobře zásobené půdy většinou na bazickém podloží. Pro svoji schopnost pařezové a kořenové výmladnosti je schopná se po dlouhý čas udržet na místě. Je od pradávna pěstována, původní areál je nejistý a také jsou pochybnosti o její původnosti na našem území. Roste roztroušeně v nejteplejších oblastech státu. Je ceněna pro svoje tvrdé a houževnaté dřevo (v minulosti výroba vinařských lisů), vhodné na dýhy. Plody jsou využívány jako ovoce k přímému konzumu nebo sušené; v německých zemích se kompot z oskeruše přidává do jablečného pro zvýšení trvanlivosti a projasnění, plody slouží i k výrobě vysoce ceněné pálenky. Dobře roste v úrodných, sušších až mírně vlhkých, propustných půdách s dostatkem vápníku na plně osluněném místě, roste pomalu, zpevněné povrchy jsou nevhodné, vysazuje se do otevřených půd, nesnáší posypové soli. Oskeruše patří k nejstarším ovocným stromům, Theofrastos popsal tento strom již ve 4. století př. n. l. Dnes však je oskeruše téměř zapomenutým stromem. Plody lze díky tříslovinám sotva pozřít, v ústech dlouho zůstává silná pachuť a v krku pocit sevření, při zánětech v dutině ústní a v hrdle je však tak silná svíravá vlastnost prospěšná pro léčení a poněkud překrývá i bolesti spojené se zánětem. Třísloviny také působí příznivě proti průjmu. Ve spojení s hruškami, jablky nebo kdoulemi tvoří aromatickou marmeládu. Plody oskeruše slouží hlavně jako přísada k jablečnému a hrušňovému moštu, dále k čiření a zlepšení chuti vína z jablek apod. | |||||||||||||||||
| Zóna: 6 | Zdroje: 111, 156, 250, 402, 407 | |||||||||||||||||
| Seznam souvisejících obrázků: | ||||||||||||||||||
Seznam lokalizovaných exemplářů:
| ||||||||||||||||||
| Nižší taxonomické jednotky a kultivary: | ||||||||||||||||||
Komentáře:
| ||||||||||||||||||
