| Morus nigra morušovník černý | Autor: L. Čeleď: Moraceae-morušovníkovité Rod: Morus Zařazeno: 31.12.2006 | ||||||||||||||||||||||||||||||||
| Synonyma: Morus trnaviensis | |||||||||||||||||||||||||||||||||
| Popis: strom nebo stromek se široce kulovitou, kompaktní a hustší korunou, 6–10 m výška, někdy je to i široce a poměrně hustě vejcovitě stavěný keř, výška okolo 5 m, borka kmene tmavohnědá, větévky chlupaté, nakonec hnědé, silné a drsné, lenticely široce eliptické; palisty kopinaté, blanité, hnědopýřité, listy široce vejčité, drsné, tmavě zelené, celistvé nebo jen někdy s 2–3 laloky, rub světlejší a chlupatý, 6–12(–23) cm dlouhé, hrubě pilovité, na bázi většinou hluboce srdčité, řapíky 10–25 mm dlouhé; pestíkové jehnědy mnohem delší než jejich stopky, elipsoidní, jejich okvětní lístky jsou 2.5–4 mm dlouhé, čnělky hustě chlupaté; synkarpum tmavě červené až téměř černé, na krátké stopce, (1–)2–4 cm dlouhé, sladkokyselé, eliptické, šťáva silně barví; Západní Asie, asi Írán, přesný původ není znám | Poznámka: Je velmi teplomilná, zpravidla jednodomá, moruše dozrávají postupně během 4–6 týdnů; některé stromy dosahují více než sta let, jsou však poškozovány mrazy, zřejmě se pěstuje jen na jižní Moravě, zřídka jako ovocný druh. Moruše jsou vhodné jako čerstvé ovoce i k přípravě džemů a vína. Uvádí se, že do Evropy byla importována 1548, k nám (Stromovka) v roce 1844. Morus trnaviensis, která byla nalezena Dominem z obce Častá u Trnavy, je po důkladnějším rozboru totožná s M. nigra. Poskytuje kvalitní sladkokyselé ovoce, ale šťáva se značným obsahem vitamínu C má i protizánětlivé účinky při onemocnění ústní dutiny, tvrdé dřevo je vhodné k soustružení. | ||||||||||||||||||||||||||||||||
| Zóna: 5 | Zdroje: 110, 111, 118, 410 | ||||||||||||||||||||||||||||||||
Seznam souvisejících obrázků:
| |||||||||||||||||||||||||||||||||
Seznam lokalizovaných exemplářů:
| |||||||||||||||||||||||||||||||||
| Nižší taxonomické jednotky a kultivary: | |||||||||||||||||||||||||||||||||
Komentáře:
| |||||||||||||||||||||||||||||||||
