| Salix pentandra vrba pětimužná | Autor: L. Čeleď: Salicaceae-vrbovité Rod: Salix Zařazeno: 31.12.2006 | ||||||
| Synonyma: Salix laurifolia | |||||||
| Popis: strom se široce a poněkud nepravidelně kulovitou, středně hustou až řidší korunou, s větvemi víceméně do stran odstávajícími, výška 6–12(–18) m, někdy i keř široce vystoupavého vzrůstu, vzdušně a lehce stavěný, výška do 4 m, kmen tmavě šedý, letorosty silně lesklé, červenohnědé nebo kaštanově hnědé či žlutavě až olivově zelené, lysé, pupeny vejcovité, hnědé a lesklé, 4–6 mm dlouhé; listy v mládí lepkavé, 3–13 × 2–4 cm velké, (vejčitě či široce) kopinaté, vejčitě podlouhlé nebo eliptické či podlouhlé, vzácně jsou listy vegetativních výhonů elipticky kopinaté či kopinaté, jemně žláznatě pilovité, líc živě až tmavě zelený a silně lesklý, rub světlejší, sivozelený, oboustranně lysé, báze kulatá až lehce srdčitá, střední žebro žluté, řapíky 4–10 mm dlouhé, palisty malé, podlouhlé nebo (široce) vejčité, opadavé; jehnědy válcovité, samčí jsou zlatožluté, 2–7 cm dlouhé, tyčinky po 2–24, nitky asi 4.5 mm a až do středu dlouze chlupaté, samičí jehnědy 1–6 cm dlouhé, šupiny žlutavě zelené, zubaté, semeníky lysé, zelené, kónicky vejcovité, téměř přisedlé, čnělky krátké, květní listeny jsou velké a široké, zelené, ve spodní polovině chlupaté, kvete V–VI po vyrašení listů; tobolky nepukají, až 7 mm dlouhé, lysé a lesklé, plodenství zůstává přes zimu na větvích, a teprve v předjaří při oteplení se otevírají a semena vypadávají; Evropa až Kavkaz, Mongolsko, Japonsko, Kašmír | Poznámka: Roste na okrajích bažinných a rašelinných luk, v mokřadních olšinách a aluviích v chladnějších oblastech; upřednostňuje vlhké, často rašelinné půdy, Je světlomilná. V důsledku meliorací, vápnění luk a pastvin se její přirozený výskyt omezuje a stává se vzácnou. Roste u nás roztroušeně, hlavně v podhorských a horských oblastech, nejhojněji v předhůří Šumavy a Českomoravské vrchovině, stoupá až do výšky 100 m n. m. Její zvláštností jsou výrazně lesklé listy a lakově lesklé prýty; je proto velmi dekorativní. Listy vydávají při zavadání výraznou hořkomandlovou vůni, podobně voní i odlupovaná kůra či řezané dřevo což je způsobeno přítomností balzámů. Zajímavé je, že vědecké jméno mělo být odvozeno od počtu tyčinek v samčím květu, avšak právě tato vrba jich má více, tedy 5–12. Je zdrojem, podobně jako jiné vrby, léčivé drogy, která se užívá vnitřně pro obsah salicylových derivátů proti horečkám, revmatismu a neuralgiím, při nemocech z nachlazení a k pocení. | ||||||
| Zóna: 6 | Zdroje: 110, 111, 136, 156, 246, 1064 | ||||||
Seznam souvisejících obrázků:
| |||||||
| Nižší taxonomické jednotky a kultivary: | |||||||
| Komentáře: | |||||||