| Calocedrus decurrens pazerav cedrový | Autor: (Torr.) Florin Čeleď: Cupressaceae-cypřišovité Rod: Calocedrus Zařazeno: 6.6.2007 | ||
| Synonyma: Heyderia decurrens, Libocedrus decurrens | |||
| Popis: stromy vysoké až 18–46(–57) m, pryskyřičnaté a aromatické, větve velmi krátké, odstávající, koruna úzká a sloupovitá, nakonec otevřená a nepravidelná, kmen až 360 cm tlustý, kůra skořicově hnědá a vláknitá, brázditá, výhony zploštělé a oboustranně tmavozelené, asi 1.5–2 mm tlusté; listy vejčitě podlouhlé, 3–14 mm, včetně dlouze sbíhavé báze, lesklé, naspodu oblé, vrcholek špičatý, často náhle, obvykle hrotitý, aromatické, k větvi přitisklé ale s volnou špičkou, postranní listy téměř stejné jako lícní; samčí šištice (světle) červenohnědé až světle hnědé, semenné jsou uzavřené podlouhle vejčité, červenohnědé až zlatohnědé, 20–25 mm dlouhé, se 6 šupinami; semena po 4 nebo méně v šištici, světle hnědá; USA: Kalifornie, Nevada, Oregon; Mexiko: Baja California | Poznámka: Důležitý hospodářský druh, dřevo je výjimečně odolné proti hnilobě, vysoce trvanlivé proti povětrnostním vlivům, je používáno ke zhotovení mnoha výrobků, včetně tužek (pro které je v USA hlavním zdrojem), oplocení, šindelů aj. a je to často pěstovaný hezký okrasný strom. Ačkoliv hlavní těžba je již omezena z důvodu vyčerpání zásob, je jeho dřevo stále využíváno. Pěstuje se až od poloviny 19. století, v Anglii 1853, v Čechách vysazen 1865 (zámek Hluboká); u trojského zámku v Praze rostl krásný exemplář, který však před rokem 1990 strhla vichřice. Je otužilý, jen v mrazových kotlinách namrzá. V polostínu roste lépe než na plném výsluní, uspokojivě snáší vedra i sušší ovzduší. Nejvýhodnější jsou půdy písčitohlinité, dobře propustné, přiměřeně vlhké. Nesnáší trvalejší zamokření, ale vydrží přechodné přísušky. Jinak je vůči půdním podmínkám dost tolerantní. Snáší vápník. Pěstuje se hlavně jako nápadná solitéra, patří mezi nejvyšší sloupovité stálezelené stromy, které lze pěstovat ve středoevropských podmínkách, ve větších sadovnických úpravách vyniká jako solitéra anebo v rozvolněných stejnorodých skupinách. Množení semeny, často se roubuje na zerav či cypřišek. Jedinec v Devil’s Canyon při Sawyer’s Bar v Kalifornii byl 50,3 m vysoký a měl výčetní tloušťku 378 cm; Alex Hole Cedar na severním okraji Condrey Mountain v Oregonu měl výčetní tloušťku 455 cm; nejvyšší známý jedinec, poblíž Tiller v Umpqua National Forest v Oregonu měl průměr kmene jen 175 cm, ale výšku 69,8 m. Nejstarší strom měl údajně 933 let, ale nejsou o něm další informace. | ||
| Zóna: 5, 6 | Zdroje: 123, 124, 130, 136, 215, 810 | ||
| Seznam souvisejících obrázků: | |||
Nižší taxonomické jednotky a kultivary: | |||
| Komentáře: | |||