| Pinus pinaster borovice přímořská | Autor: Aiton Čeleď: Pinaceae-borovicovité Rod: Pinus Zařazeno: 9.6.2007 | ||
| Synonyma: Pinus maritima, Pinus pinaster subsp. atlantica | |||
| Popis: stromy až 30(–40) m vysoké, kmen často poněkud ohýbaný, koruna pravidelná, v mládí široce vejcovitě kónická, nakonec nepravidelná a hustá, kůra hnědá, hluboce a nepravidelně podélně rýhovaná, velmi tlustá, větve někdy převislé, větévky bledě červenohnědé a 7–15 mm tlusté, zimní pupeny hnědé a podlouhlé, pryskyřičnaté; jehlice po 2 ve svazečku, jasně či olivově zelené nebo žlutozelené, obvykle zkroucené, 100–200(–250) × asi 2 mm velké, tuhé, okraj jemně pilovitý, průduchy na všech stranách, pryskyřičných kanálků je 6, středových, pochvy jsou 2 cm dlouhé a vytrvávající, juvenilní listy jsou sivé, 3–6 cm dlouhé, vyskytují se 2–5 prvních let života rostlin; semenné šištice ve svazečcích, krátce stopkaté, kónicky nebo elipsoidně vejcovité, symetrické nebo asymetrické, 9–18(–20) cm dlouhé, za zralosti leskle kaštanově hnědé, otevírají se někdy až po 10 letech, šupiny tlusté a dřevnaté, apofýza 10–16 × 18–26 mm, kosočtverečná; semena leskle černavě hnědá svrchu a naspodu matně šedá, 7–11 × 5 mm velká, křídlo 18–25 × 10 mm velké, s četnými rovnými tmavohnědými proužky; severní Afrika, jižní Evropa | Poznámka: Potřebuje teplejší stanoviště, snáší krátké mrazy do minus 10°C, u nás není dostatečně mrazuvzdorná, může se sázet na zvláště chráněná stanoviště, ale při silnějších mrazech zmrzá, roste uspokojivě na chudých půdách, dokonce na píscích, ale musí být přiměřeně vlhké, na sušších půdách krní a hyne. Roste dost rychle, v jižních částech evropského pobřeží Středozemního moře, včetně severoafrického pobřeží, často zde tvoří celé lesy, dobře roste na černomořském pobřeží Kavkazu, ve středozemních zahradách a parcích je často důležitou kosterní dřevinou, hodí se také jako solitéra, daří se jí i na teplejších místech Anglie. Dřevo tvrdé, trvanlivé, velmi pryskyřičnaté, jádro je těžké, hnědočervené, běl žlutobílá. Množíme výsevem dováženého osiva. Druh je někdy dělen na 2–3 poddruhy, jejichž odlišnost je však velmi malá (detaily listové anatomie). Největší uměle vytvořený les na světě, mající 900 000 ha (Les Landes na atlantském pobřeží v jihozápadní Francii, od roku 1789) je tvořen téměř výhradně tímto druhem. Původním záměrem nebylo však získávání dřeva, ale rekultivace krajiny s velkou plochou písečných dun. Její šištice též slouží jako vánoční dekorace. Rychle roste, využívaná k zalesňování, dřevo má obdobné použití, jako u borovice lesní, je ale méně odolné a pružné, pryskyřice z kůry se využívá k výrobě terpentýnu, a má význam i jako antiseptikum při zánětech horních cest dýchacích. | ||
| Zóna: 8 | Zdroje: 110, 124, 215, 410 | ||
| Seznam souvisejících obrázků: | |||
| Nižší taxonomické jednotky a kultivary: | |||
| Komentáře: | |||