Morus alba morušovník bílý | Autor: L. Čeleď: Moraceae-morušovníkovité Rod: Morus Zařazeno: 31.12.2006 | ||
Synonyma: Morus alba Hemsley, Morus indica, Morus italica | |||
Popis: stromek nebo strom s kratším kmenem, koruna široce kulovitá, nepravidelná a velmi vzdušná, výška 9–17 m, někdy jen keř, borka kmene hnědošedá, mladé výhony většinou lysé nebo zprvu chlupaté, šedé až šedožluté, tenké, hladké; listy (široce) vejčité nebo široce eliptické až okrouhlé, zaoblené až špičaté, 5–10(–30) cm dlouhé, celistvé nebo často velmi rozmanitě laločnaté, svrchu světle zelené, dost hladké, naspodu jen na žilkách nebo v úhlech žilek chlupaté, hrubě zubaté až vroubkované, báze srdčitá, klínovitá nebo uťatá, vrcholek špičatý, zašpičatělý nebo tupý, řapíky 15–50 mm dlouhé, pýřité; samčí jehnědy převislé, 20–35 mm, pestíkové jehnědy asi zdéli stopek, 1–2 cm, jejich okvětní lístky 2–3 mm, semeníky přisedlé, vejcovité, samčí květy mají kališní ušty bledě zelené, široce eliptické, prašníky kulovité až ledvinité; zralé synkarpum bílé, červené až černočervené, vejcovité, elipsoidní nebo cylindrické, 10–25 mm dlouhé, na stopkách 10–25 mm dlouhých; Čína a Korea | Poznámka: V jižní Evropě byla vysazována již před mnoha staletími, má několik zajímavých kultivarů s odlišnými listy a habitem. Je velmi proměnlivá v habitu, větvení a tvaru listů, popsáno přes 400 kultivarů, ale mnohé mají nejasnou hodnotu; často se pěstuje v ulicích měst, parcích a zahradách, u nás je prakticky jediným druhem, jehož listy jsou vhodné k žíru housenek bource morušového; výsadby byly na našem území prováděny již 1627, ve větším množství hlavně od poloviny 18. století. Ještě zač. 50. let bylo u nás zjištěno v Čechách a na Moravě 1 200 000 jedinců. Se zavedením umělých vláken a dovozem hedvábí význam morušovníku silně poklesl a stromy byly likvidovány. Nyní je druhem okrasným, vhodným i pro větrolamy a živé ploty. Místy jsou plody oblíbeným ovocem, druh má význam i pro pastvu včel, dřevo se využívalo v truhlářství. Nepříliš vlhké lehčí půdy, nejlépe vápenité, na plně osluněném a chráněném místě. V mládí je citlivá na mráz, potřebuje teplou polohu s kvalitní půdou, městské prostředí snáší dobře, stejně tak letní přísušky, roste i ve zpevněných plochách, na zasolení citlivá, výsadba do pochozích zón je kvůli množství plodů a sklánějícím se větvím problematická, vhodnější jsou zelené pásy, kořeny poškozují podzemní sítě, snáší dobře tvarování a lze ji využít pro živé ploty. Čína si dlouho držela monopol na produkci hedvábí, protože vývoz motýlů a housenek byl pod hrozbou trestu smrti zakázán, teprve v 6. století n. l. se objevily první chovy housenek v Turecku, v Německu začaly pokusy s pěstováním stromů a s chovem housenek od 16. století, naposledy v průběhu II. sv. války, kdy bylo třeba hedvábí na padáky. V 19. století byl morušovník dovezen do USA jako strom pro chov housenek a pak se tam stal oblíbeným ovocným stromem. Odvary z různých rostlinných částí pomáhají při různých nemocech. | ||
Zóna: 5 | Zdroje: 110, 111, 118, 402, 407 | ||
Seznam souvisejících obrázků: | |||
Zobrazit seznam lokalizovaných exemplářů | |||
Nižší taxonomické jednotky a kultivary: Morus alba 'Nana Issai', menší, hustý a kulovitý keř Morus alba 'Pendula', menší strom převislého tvaru, koruna téměř až k zemi kaskádovitě splývající, velikost až 4 × 3–5 m, v m... Morus alba 'Trhanec', Morus alba var. tatarica, keře nebo malé stromy, koruna kompaktnější, poměrně hustá, výška 3–6 m; listy malé, 4–8 cm dlouhé, lalo... | |||
Komentáře: |