pruh

Chyba připojení k databázi. kd9 SELECT poddruhy.*, count(obrazky.id) as pocet_obrazku from poddruhy LEFT JOIN obrazky ON poddruhy.id=obrazky.poddruh GROUP BY poddruhy.id HAVING poddruhy.typ <> 'base' and poddruhy.druh=111 ORDER BY REPLACE(poddruhy.jmenolat,'’','') Duplicate entry '98179' for key 1
Armeniaca vulgaris
meruňka obecná
Autor: Lam.
Čeleď: Rosaceae-růžovité
Rod: Armeniaca
Zařazeno: 31.12.2006
Synonyma: Prunus armeniaca, Prunus armeniaca var. typica, Prunus tiliaefolia
Popis: stromky se široce rozložitě vejcovitou korunou, větve v dolní části téměř vodorovně odstávají až mírně převisají, výška okolo 10(–17) m, kmen až 20–30 cm tlustý, někdy je to široce polokulovitý keř, při zemi užší, s větvemi do stran se rozkládajícími, výška okolo 3 m, kůra červenavě hnědá, jednoleté výhony jsou lesklé, červenavě hnědé, zimní pupeny kulovitě kónické, šupiny mají lysé a hnědé; listy široce vejčité až okrouhlé, 4–12 × 3–11 cm velké, náhle krátce zašpičatělé, lysé, nanejvýš naspodu s chomáčky chlupů, báze uťatá až srdčitá, na okraji jemně pilovité až téměř vroubkované, líc lesklý, řapíky 2–5 cm dlouhé, obyčejně pod čepelí se 2 žlázkami; květy nejčastěji jednotlivě, bílé až bledě růžové, 25–40 mm široké, kalich červenohnědý, kališní trubka asi 5 mm, laloky vejčité, 4 × 3 mm, lysé, petaly obvejčité, oválné až okrouhlé, 10–12 × 6–8 mm velké, tyčinek 25–45, nitky bílé, prašníky žluté, kvete IV; plody kulovité či vejcovité, vzácně obvejcovité, žluté či (červenavě) oranžové, nejčastěji s červeným líčkem, krátce chlupaté, 3–8 cm v prům., dužnina od pecky oddělitelná, pecky čočkovité, kulovité či vejcovité, hladké; nejpravděpodobněji má původ v ČíněPoznámka: Meruňky byly známy již v roce 2000 př. n. l.; z Číny přes Střední Asii, Írán a Malou Asii se začátkem našeho letopočtu dostaly meruňky až do Říma; Římané také založili první meruňkové sady v jižní Evropě a po nich meruňky pěstovali středověcí Arabové. Do střední Evropy se meruňky dostaly až v 17–18. století, do Ameriky až v roce 1720. Hlavní užitek mají díky svým plodům, tvrdé pecky obsahují sladké či hořké jádro, bohaté olejem a proteinem, perikarp plodů má vysoký obsah cukru (až 20%), hlavní je sacharóza (až 10,4%), pak glukóza (až 3,9%), fruktóza (až 3%), a velmi málo maltózy. Voda obsažená v čerstvých plodech kolísá mezi 70–92%, z vitamínů je hlavní vitamín A, vitamínu C je méně.
Zóna: 5Zdroje: 111, 136, 251
Seznam souvisejících obrázků: