| Betula nana bříza trpasličí | Autor: L. Čeleď: Betulaceae-břízovité Rod: Betula Zařazeno: 31.12.2006 | ||
| Synonyma: Betula nana var. genuina, Betula glandulosa var. hallii, Chamaebetula nana | |||
| Popis: nízký a bohatě větvený keř, poléhavě vystoupavý, někdy i nepravidelně vystoupavý, jemně větvený, výška 20–80(–120) cm, borka hnědá, později šedočerná, málo loupavá, kmínky do průměru 2 cm, letorosty hnědé, lysé až jemně nebo hustě pýřité, postranní větve snadno kořenují a vyhánějí vystoupavé prýty, pupeny vejcovité, tupě špičaté; listy téměř okrouhlé, okrouhle obvejčité až ledvinité, často širší než dlouhé, hluboce vroubkované, 4–12(–15) × 5–20 mm velké, svrchu tmavě zelené, naspodu světle zelené, v mládí trochu lepkavé a naspodu chlupaté, 2–4 páry žilek, řapíky velmi krátké, 1–4 mm, na podzim se listy barví žlutě a červeně; jehnědy přezimující v pupenech, samčí přisedlé a 5–15 mm dlouhé, vzpřímené, široce válcovité, prašníky žluté, samičí jehnědy rovněž vzpřímené, na krátkých pýřitých stopkách, jsou oválné nebo prodlouženě vejcovité, za plodu až 12 mm dlouhé, podpůrné šupiny lysé, střední cíp je delší než postranní, laloky čárkovitě podlouhlé; u nás: Šumava, Krušné hory, Jizerské hory, Orlické hory; střední a severní Evropa, Grónsko, Labrador | Poznámka: Krajně světlomilná, vyžaduje otevřené plochy, snese vodu trvale na půdním povrchu, schopna růst i v hlubokých vrstvách čisté rašeliny a vystačí s velmi krátkou vegetační dobou. Vyrovná se s drsnými klimatickými podmínkami, je to druh rašelinné tundry, horských vrchovišť a rašelinných luk. U nás jedna z nejvzácnějších dřevin, hojněji jen na Šumavě a v Krušných horách, mnohé lokality dříve udávány nebyly potvrzeny. Je to glaciální relikt, je zákonem chráněná, bývá někdy pěstována a v kultuře snese kupodivu sucho, dlouhou vegetační dobu i vápnitou půdu. | ||
| Zóna: 2 | Zdroje: 111, 156, 246, 1064 | ||
| Seznam souvisejících obrázků: | |||
| Nižší taxonomické jednotky a kultivary: | |||
| Komentáře: | |||