Betula pendula bříza bílá, bradavičnatá, bělokorá		Autor: Roth Čeleď: Betulaceae-břízovité Rod: Betula Zařazeno: 31.12.2006
Synonyma: Betula alba, Betula alba subsp. verrucosa, Betula atrata, Betula microlepis, Betula verrucosa
Popis: strom vysoký až 20(–30) m, kmen přímý, koruna vejcovitá, řídká a nepravidelně utvářená, kůra bílá, odlupující, nakonec borkovatí a černá, mladé větévky tenké, převisající, drsné, bradavičnatě žláznaté, letorosty nejčastěji lysé a víceméně pryskyřičně bradavčité, pupeny vejcovité, zašpičatělé; listy nejširší v dolní třetině délky čepele, široce vejčité, trojúhle vejčité až vejčitě deltoidní nebo víceméně kosočtverečné či kosočtverečně vejčité, 30–75 × 15–60 mm velké, naspodu hustě pryskyřičnatě tečkované, svrchu lysé, jemně zašpičatělé, báze klínovitá, široce klínovitá až téměř uťatá, na okraji hrubě 2× (zastřihovaně) pilovité, 5–7(–12) párů žilek, řapíky tenké, 1–3 cm dlouhé a lysé, na brachyblastech vyrůstají obvykle dva listy; samčí jehnědy jsou po 1–3 pospolu na koncích větví, převislé, 3–7 cm dlouhé, okvětí často zakrnělé, tyčinky 2–3, samičí jehnědy válcovité, podlouhlé či podlouhle válcovité, jednotlivě na krátkých postranních větvích, 10–40 × 7–14 mm velké, podpůrné šupiny trojlaločné, středový lalok vejčitý nebo trojúhle vejčitý, menší, špičatý, postranní cípy široké, trochu až výrazně delší než středový; nažky jsou asi 2 mm dlouhé s lemem minimálně dvakrát širším než semenné pouzdro; Evropa, Malá Asie, na sever až k polárnímu kruhu			Poznámka: Jedná se o jeden z ekologicky nejplastičtějších a nejpřizpůsobivějších stromů, uchycuje se ve velmi drsných podmínkách, ve vlhku, suchu, v teplých i chladných polohách, na starých zdech, v okapech apod. Je však silně světlomilná. Vyskytuje se i na extrémních stanovištích, kde ji jiné dřeviny neohrožují. Horná hranice rozšíření u nás je v 900–1100 m n. m., Pro svůj vzhled je velmi dlouho pěstována, vytváří rozlehlé monokulturní porosty. Dřevo je ohebné a houževnaté, bez jádra, zvláště truhlářsky cenné jsou dýhy z březových kořenic, pocházející ze spodních konců kmenů a z pařezů na exponovaných místech. Při suché destilaci dřeva a kůry se získává březový dehet k napouštění kůží a přípravě juchty na nepromokavou obuv, z březové kůry se zhotovovaly nádoby k různému použití. Již v pravěku se vařením čerstvé březové mízy získávalo univerzální lepidlo. Březové saze sloužily k přípravě koptu na tiskařskou čerň. Březový dehet se uplatňuje ve farmaceutickém průmyslu. Drogou jsou i mladé listy, mají diuretický účinek. Z proutí se tradičně vyrábějí košťata, březová voda je stále používána v kosmetice. Rašící bříza roní sladkou šťávu vhodnou k výrobě sirupu. Suché listí se pro značný podíl vitamínu A a C, saponinů, silic, minerálních látek využívá ve farmaceutickém průmyslu, zevně se březové listy užívají do koupelí a k omývání. Je to dřevina krátkověká, dožívá se pouze 100–150 let. Plodí záhy, v 10–15 letech, a téměř každoročně, úroda nažek bývá velmi bohatá. Patří mezi dřeviny, jejichž zastoupení s činností člověka a hospodařením v lesích výrazně stouplo. Má řadu pěkných kultivarů významných pro sadovnické účely. Má velké nároky na světlo, velmi mrazuodolná, na přesazení citlivější, v místech s častými přísušky prosychá, při zachování dobrých půdních podmínek snáší výsadbu do zpevněných ploch, kořeny poškozuje podpovrchové konstrukce, výsadba do zelených pásů nebo travnatých ploch je vhodnější, na posypové soli je citlivá. Pyl je alergenní. Má ektomykorhizu s řadou druhů stopkovýtrusých hub, například kozákem březovým, křemenáčem březovým, ryzcem scvrklým.
Zóna: 2	Zdroje: 110, 111, 136, 156, 246, 402, 1064
Seznam souvisejících obrázků: 2012.09.05    alej (Tovačov, zámecký park) (E97) 2002.05.14    bonsai (Botanická zahrada Praha Troja) (A11) 2007.05.11    bonsai (Botanická zahrada Praha Troja) (A11) 2012.10.14    habitus (Březina u Rokycan, zámecký park) (E105) 2012.10.14    habitus (Březina u Rokycan, zámecký park) (E105) 2011.08.18    habitus (BZ při VOŠ a SZEŠ v Táboře) (A26) 2011.07.23    habitus (Chlum u Třeboně, zámecký park) (E39) 2006.07.05    habitus (L1376) (Vrchlabí, zámecký park) (E26) 2006.09.29    habitus (L1964) (Konopiště, zámecký park) (E11) 2012.07.08    habitus (L1982) (Konopiště, zámecký park) (E11) 2012.06.16    habitus (L2296) (Horšovský Týn, zámecký park) (E35) 2012.06.16    habitus (L2296) (Horšovský Týn, zámecký park) (E35) 2011.10.02    habitus (L2456) (Odlochovice, zámecký park) (E48) 2011.10.16    habitus (L2694) (Chyše, zámecký park) (E53) 2005.07.15    habitus (L272) (Kamenice, areál obce, Praha - východ) (X8b) 2012.04.30    habitus (L3247) (Chlum u Třeboně, zámecký park (E39) 2012.04.30    habitus (L3256) (Chlum u Třeboně, zámecký park (E39) 2012.05.08    habitus (L3364) (Březnice, zámecký park) (E63) 2012.05.20    habitus (L3526) (Telč, park) (E67) 2012.07.07    habitus (L4516) (Sychrov, zámecký park) (E7) 2012.08.29    habitus (L4700) (Čimelice, zámecký park) (E88) 2005.07.26    habitus (Praha - Holešovice, areál výstaviště) (X14) 2005.04.30    habitus (soukromá zahrada v Kamenici) (X8a) 2012.04.30    habitus (Třeboň) (C80) 2011.09.28    habitus (Zruč nad Sázavou, zámecký park) (E44) 2004.10.06    habitus na podzim 2007.11.01    habitus na podzim (Dendrologická zahrada Průhonice) (D1) 2007.11.01    habitus na podzim (Dendrologická zahrada Průhonice) (D1) 2005.10.22    habitus na podzim (Kamenice a okolí, Praha - východ) (X8) 2012.11.03    habitus na podzim (L3364) (Březnice, zámecký park) (E63) 2011.11.06    habitus na podzim (obora - Vlková, Kamenice, Praha východ) (X8f) 2007.10.09    habitus na podzim (soukr. zahrada, J. Hadrava, Jizerské hory) (X25) 2011.11.12    habitus na podzim (Vrchotovy Janovice, zámecký park) (E42) 2005.04.11    jehnědy (Botanická zahrada Praha Troja) (A11) 2004.09.30    kmen (Kamenice a okolí, Praha - východ) (X8) 1998    scan (okolí Kamenice, divoce rostoucí) 2005.01.19    šištice (Botanická zahrada Praha Troja) (A11) 2006.04.25    skupina (Královská obora - Stromovka, Praha) (C6) 2012.10.14    stromořadí (Březina u Rokycan, zámecký park) (E105)
Zobrazit seznam lokalizovaných exemplářů
Nižší taxonomické jednotky a kultivary:   Betula pendula 'Arvi', výška 20–25 m, široce pyramidální, vzpřímená, nepřevisající jako semenáče, kůra bílá, hezká; listy 6�...   Betula pendula 'Barossa Evergreen', habitus převislý; listy lysé a pilovité; v Austrálii je stálezelená; sport ze stromu v Tanuda v Austrálii, 1978   Betula pendula 'Biala Dama', čepel listů je krémově olemovaná, asi po 20–50% povrchu   Betula pendula 'Birkalensis', vysoký strom; listy trojúhlé, na každé straně se 3–4 hlubokými až téměř ke střední žilce prostřiženým...   Betula pendula 'Boeugh', habitus převislý, výška kolem 9 m   Betula pendula 'Boghs', velikost asi 12–16 × 1.5–2 m, habitus úhledný, pravidelný, úhel větvení asi 30°, středně silně převislý...   Betula pendula 'Burgundy Wine', velikost asi 12 × 9 m, habitus polopřevislý, borka krásně bílá; listy tmavě purpurové, hezčí než u 'Purpurea...   Betula pendula 'Cacao', habitus převislý podobně jako 'Youngii', kůra tmavě hnědá a kontrastní s bílými lenticelami; selekce semenáč...   Betula pendula 'Cunningham', převislá podobně jako 'Tristis' a 'Youngii'; Holandsko, kolem 1986 Betula pendula 'Dalecarlica', patří k f. crispa; strom až 18 m vysoký, elegantní, převislý; listy hluboce laločnaté, často pouze několik mm...   Betula pendula 'Dark Prince', habitus je polopřevislý s hezky bílou borkou; listy jsou tmavěji zbarvené než u 'Purpurea'   Betula pendula 'Dentata Viscosa', malé křovinaté stromky s kratšími internodii, letorosty a listy lepkavé; listy hrubě dvojitě pilovité nebo dvak...   Betula pendula 'Elegans', kmen vzpřímený, okrajové větve téměř kolmo dolů převisající; Bonamy Nursery, Toulouse, Francie, kolem 1866   Betula pendula 'Fastigiata Joes', vzrůst fastigiátní až úzce sloupovitý, po 4–5 letech má hezkou bílou borku Betula pendula 'Fastigiata', vzrůst široce sloupovitý, větve pokroucené, výška až 15–30 m a šířka 4–10 m; listy jako u základního dr...   Betula pendula 'Filigree Lace', výška pouze kolem 2 m, vzrůstnější než Betula pendula 'Trost Dwarf'; listy hluboce dřípené, až nitkovité, po... Betula pendula 'Golden Beauty', olistění zlatožluté Betula pendula 'Golden Cloud', olistění jasně žluté po celé léto; jsou to malé stromy s klenutými větvemi Betula pendula 'Gracilis', dřevina více nebo méně přísně převislá, do 6 m vysoká, větve široce klenuté, letorosty velmi tenké a někd... Betula pendula 'Karaca',   Betula pendula 'Laciniata', stromy často rostou ve Švédsku, liší se od 'Dalecarlica' méně hluboce rozeklanými listy; samičí jehnědy velmi...   Betula pendula 'Magical Globe', rostliny jsou 120–150 × 90–120 cm velké, zakrslé, výrazně kulovitého habitu, kompaktní   Betula pendula 'Monle', olistění po celou sezónu purpurové, lesklé, výhony neobvykle černavě purpurové; habitus polopřevislý Betula pendula 'Obelisk', výjimečně sloupovitá forma s mnoha rovnými vzpřímenými větvemi, strnulejší než 'Fastigiata', borka čistě b...   Betula pendula 'Purple Splendour', vzrůst zpočátku vzpřímený, ale už dvouleté větévky převisající; mladé listy purpurové, později více tma... Betula pendula 'Purpurea', listy tmavě (zeleno) červené, na podzim až měďnatě zelené; menší stromy až 10 × 4–6 m velké; Transons Nur...   Betula pendula 'Scarlet Glory', listy tmavěji červenavě purpurové, než má Betula pendula 'Purpurea'; roste pomaleji než je obvyklé u původního... Betula pendula 'Schneverdinger Goldbirke', výška rostlin 5–7 m; olistění žluté až žlutozelené či hodně světle zelené   Betula pendula 'Spider Alley', větve poněkud pokroucené, nepřevisající ale povětšinou horizontálně postavené až nepravidelné, celkově je ... Betula pendula 'Tristis', strom s rovným kmenem a s větvemi dlouze (až k zemi) obloukovitě převisajícími, koruna podlouhle vejcovitá a sym...   Betula pendula 'Trost Dwarf', zakrslá forma, velikost asi 100 × 75 cm, větvení nápadně jemné, časem není nepodobná stříhanolistým kultiva... Betula pendula 'Viscosa', keře, někdy i malé stromky, široce protáhlé, s větvemi obloukovitě odstávajícími, zavětvení k zemi, vět�... Betula pendula 'Youngii', vzrůst nízký, silně převislý, často bez hlavního kmene, u kmenných tvarů šlechtěných stromků koruna deštn...   Betula pendula 'Zold Skazall', zakrslé, převislé, hustě větvené, vhodné pro menší zahrady, kam jsou ostatní plně narůstající kultivary p�...   Betula pendula f. arbuscula, listy jsou menší, než je obvyklé; nalezena ve Švédsku a Finsku Betula pendula var. carelica, svalcová bříza bílá, vzrůst pokřivený, kmen i větve pokryty nepravidelně houbovitými zduřeninami; Beskydy a ...   Betula pendula f. crispa, listy jsou hluboce rozeklané, ale ne tak hluboce jako u 'Dalecarlica', bazální laloky nejsou obloukovitě zpět ohnut...   Betula pendula f. irregularis, listy nepravidelně a hluboce laločnaté; mnohé v přírodě rostoucí stromy odpovídají tomuto popisu   Betula pendula var. lapponica, stromy až 15 m vysoké, kůra není na bázi brázditá, je bílá; listy kožovité, trochu tlustší, hrubě a tupě ...   Betula pendula f. lobulata, listy mají krátké, celokrajné, trojúhlé laloky; nalezena v severní části Švédska Betula pendula subsp. obscura, strom 15–25 m vysoký, s borkou světle nebo tmavě hnědou až hnědočernou, lesklou, na bázi kmene černou, neloup...   Betula pendula subsp. oycoviensis, keře široce protáhlé s větvemi obloukovitě odstávajícími a červenohnědými, bradavčitými, zavětvení k zem...   Betula pendula f. palmeri, listy jsou malé; stromy známy z přírody, v kultuře se nepěstují   Betula pendula subsp. pendula, strom nebo keř, borka bílá, příčně se odlupující, na bázi kmene tmavá a hluboce brázditá; listy až 7 cm dl...   Betula pendula f. sellandii, má pometlovité větvení, kratší a početné výhony; listy jsou menší; stromy nalezeny v přírodě, v kultuře s...   Betula pendula f. serrata, listy mělce zastřihované, pilovité; známa ze severních přírodních lokalit   Betula pendula f. serrato-lobulata, listy mají kratší a trojúhlé laloky jako u f. lobulata, ale na okraji pravidelně pilovité   Betula pendula f. subarbuscula, listy jsou malé; popsána z jediného stromu rostoucího v přírodě, není v kultuře   Betula pendula f. subdalecarlica, listy zastřihované více, než 'Serrata', ale méně než 'Crispa'; znám jediný strom ve Finsku
K druhu můžete přidat vlastní komentář a poslat nám jej. Uvítáme také návrhy na doplnění databáze o dřeviny, které jste zde nenalezli. Opište prosím kód
Komentáře: 2017-02-11 U naleziště B. pendula subsp. oycoviensis uvádím přesnější a vhodnější lokalizaci: lokalita se nachází v Krušných horách ve výšce asi 700 m. n. m., 3 km JJZ od města Výsluní a 1 km JJV od obce Volyně. (Města Kadaň a Chomutov uváděná v Popisu leží pod Krušnými horami, obec Pavlov uváděná v Poznámce již od roku 1990 neexistuje). I. Novák 2017-02-06 Exempláře cv. Fastigiata v zámeckých parcích Jezeří a Klášterec nad Ohří již nerostou. Exemplář cv. Youngii v zámeckém parku v Klášterci nad Ohří byl odstraněn v rámci rehabilitace parku v roce 2013. U var. carelica přirozený výskyt rovněž Švédsko, Finsko, Rusko, Slovensko, jižní Polsko. Dřevo této svalcovité břízy velice ceněno pro svoji neobyčejně krásnou kresbu a využíváno ve výrobě nábytku, obkladů i jinde. Její dřevo je rovněž neobyčejně tvrdé. Výzkumem této břízy u nás se v 50. a 60. letech minulého století intenzivně zabýval především prof. Erich Václav. I. Novák