| Tsuga dumosa jedlovec himálajský | Autor: (D. Don) Eichler Čeleď: Pinaceae-borovicovité Rod: Tsuga Zařazeno: 9.6.2007 | ||
| Synonyma: Abies yunnanensis, Pinus brunoniana, Pinus dumosa, Tsuga brunoniana, Tsuga calcarea, Tsuga chinensis subsp. wardii, Tsuga dumosa var. yunnanensis, Tsuga dura, Tsuga intermedia, Tsuga leptophylla, Tsuga wardii, Tsuga yunnanensis, Tsuga yunnanensis subsp. dura | |||
| Popis: stromy až 40 m vysoké, kmen až 100(–270) cm tlustý (výčetní tloušťka), kůra hnědavě šedá nebo šedohnědá a tlustá, podélně rýhovaná, koruna pyramidální, větévky zprvu žlutavé nebo červenavě hnědé, pak světle hnědé nebo tmavošedé; listy hřebenitě uspořádané, čárkovité, vzácně úzce čárkovitě kopinaté, 10–35 × 1.5–3 mm velké, naspodu jsou bílé stomatální pruhy, distální okraj celokrajný nebo jemně pilovitý, vrcholek tupý, někdy vykrojený; semenné šištice světle zelené, za zralosti světle hnědé, (úzce) vejcovité, 15–30 × 10–20 mm velké, semenné šupiny okrouhle obvejčité, 10–14 × 7–12 mm velké, tenké a hladké, listeny klínovitě kosočtverečné, zoubkované; semena šikmo vejcovitá nebo úzce vejcovitá a 8–12 mm včetně křídla; Čína (Sichuan, Xizang, Yunnan), Bhútán, Indie, Myanmar, Nepál, Sikkim, Vietnam | Poznámka: V regionech se zimní teplotou do minus 5°C zimovzdorný, do minus 10°C potřebuje kryt, jinak ve středoevropských podmínkách namrzá až zmrzá, potřebuje mikroklimaticky chráněné stanoviště, krásné stromy jsou v teplejších oblastech Anglie a kolem Středozemního moře, na půdní podmínky je obdobně náročná jako jedlovec kanadský. Krásná solitéra i v keřovité podobě, efektní jsou kombinace s rododendrony, japonskými azalkami, podrostem jalovců, vřesovců apod. V chladnějších oblastech se hodí pro mobilní zeleň a kbelíkovou kulturu. Množení jako u T. canadensis. Dřevo je využíváno jako stavební materiál a na nábytek. Kůra je bohatá na tanin. | ||
| Zóna: 9 | Zdroje: 110, 124, 215, 811 | ||
| Seznam souvisejících obrázků: | |||
| Komentáře: | |||