pruh

Quercus rubra
dub červený, severní, americký
Autor: L.
Čeleď: Fagaceae-bukovité
Rod: Quercus
Zařazeno: 31.12.2006
Synonyma: Quercus ambigua, Quercus borealis
Popis: opadavý strom s mohutně a široce rozložitou, nahoře nepravidelně protáhle polokulovitou korunou, výška 20–40 m, ojediněle vyšší, borka dlouho hladká, šedozelená, větévky červenohnědé, lesklé a lysé, pupeny červenohnědé, lysé, 4–8 mm dlouhé, zašpičatělé; listy vejčité, eliptické, podlouhlé až obvejčité, 10–22 × 7–15 cm velké, peřenolaločné až peřenoklané a na každé straně se 7–11 laloky, ty jsou 3úhlé až vejčité, s několika nestejnými zuby, báze široce klínovitá, svrchu matně (tmavě) zelené, naspodu světlejší, žlutavě zelené nebo také šedozelené, až na hnědavé svazečky chlupů v úhlech žilek lysé, na podzim oranžovočervené až šarlatové nebo jen hnědé, řapíky 25–50 mm dlouhé; samčí jehnědy jsou 10–13 cm dlouhé, řídké, okvětí 4–5laločné, tyčinek 4–5, samičí květy krátce stopkaté; plody po 1–2, číšky talířovité až pohárkovité či nálevkovité, 5–12 × 18–30 mm velké, zakrývají čtvrtinu až třetinu žaludu, žaludy 15–30 × 10–21 mm velké, vejcovité až téměř kulovité, na bázi ploché, jizva o průměru 6–12.5 mm; Severní Amerika; hojně vysazovaný, nemá rád mokré stanovištěPoznámka: Do Evropy introdukován již začátkem 18. století, asi 1724, po počátečním pěstování v botanických a soukromých zahradách se tyto stromy dostaly do evropských lesů, kde se brzy aklimatizovaly a vzhledem k výborným růstovým vlastnostem, kvalitnímu dřevu a estetickému vzhledu byly od poloviny 20. století ve větší míře vysazovány. Pravděpodobně nejstarším dubem červeným u nás je exemplář na okraji velkého nádvoří průhonického zámku, rok 1895 je uváděn jako první introdukce k nám. Jedná se obecně o jeden z nejčastěji introdukovaných lesních stromů. Nenáročný, vhodné jsou propustné vlhčí půdy s kyselou reakcí na plně osluněném místě, v mládí roste pomaleji, nevhodná jsou zastíněná místa se zamokřenou půdou, na vápenitých půdách trpí chlorózou, na stanovišti s příhodnými podmínkami může být vysazen i do zpevněného povrchu, toleruje aplikaci posypové soli. V podhorských polohách trpí sněhem. Má význam jako meliorační a půdoochranná dřevina, hlavně na chudé a kyselé degradované půdy. Vhodný k zalesňování průmyslových oblastí, např. při rekultivaci hald. Odolný proti exhalátům. Tvrdé a trvanlivé dřevo se používá na stavby, bedny, nábytek, pražce.
Zóna: 3Zdroje: 111, 136, 402, 1064
Seznam souvisejících obrázků:

2005.10.21   barevný scan, podzimní zbarvení (Královská obora - Stromovka, Praha) (C6)
2011.10.19   habitus (arboretum Nový Dvůr) (A4)
2007.10.11   habitus (Královská obora - Stromovka, Praha) (C6)
2006.09.25   habitus (Královská obora - Stromovka, Praha) (C6)
2005.09.19   habitus (L1094) (Orlík n. Vltavou, zámecký park) (E8)
2005.10.12   habitus (L1201) (Karlova Koruna - Chlumec nad Cidlinou, zámecký park) (E20)
2006.06.22   habitus (L1350) (park, Strašnice, Praha) (C25)
2006.07.05   habitus (L1366) (Vrchlabí, zámecký park) (E26)
2006.07.05   habitus (L1366) (Vrchlabí, zámecký park) (E26)
2006.07.05   habitus (L1366) (Vrchlabí, zámecký park) (E26)
2006.09.20   habitus (L2132) (Choceň, park) (E32)
2006.09.20   habitus (L2140) (Choceň, park) (E32)
2011.10.16   habitus (L2741) (Valeč, zámecký park) (E54)
2012.05.09   habitus (L3406) (Ratibořice, zámecký park) (E64)
2012.05.20   habitus (L3497) (Třešť, zámecký park) (E66)
2012.05.20   habitus (L3547) (Telč, park) (E67)
2012.05.25   habitus (L3700) (Čechy pod Kosířem, zámecký park) (E69)
2012.05.25   habitus (L3738) (Čechy pod Kosířem, zámecký park) (E69)
2012.07.14   habitus (L4296) (Kozel, zámecký park) (E77)
2012.07.14   habitus (L4296) (Kozel, zámecký park) (E77)
2012.07.07   habitus (L4489) (Sychrov, zámecký park) (E7)
2012.07.07   habitus (L4489) (Sychrov, zámecký park) (E7)
2012.08.11   habitus (L4654) (Chanovice, zámecký park) (E84)
2012.09.03   habitus (L4869) (Kostelec nad Orlicí, zámecký park) (E9)
2012.09.26   habitus (L5506) (Doksany, zámecký park) (E100)
2012.09.07   habitus (L970) (Buchlovice, zámecký park) (E14)
2006.10.26   habitus na podzim (Královská obora - Stromovka, Praha) (C6)
2006.10.26   habitus na podzim (Královská obora - Stromovka, Praha) (C6)
2012.11.03   habitus na podzim (L1094) (Orlík nad Vltavou, zámecký park) (E8)
2012.11.03   habitus na podzim (L1094) (Orlík nad Vltavou, zámecký park) (E8)
2011.10.23   habitus na podzim (L2892) (Konopiště, zámecký park) (E11)
2012.10.14   habitus na podzim (L5949) (Březina u Rokycan, zámecký park) (E105)
2012.10.14   habitus na podzim (L5949) (Březina u Rokycan, zámecký park) (E105)
2012.10.20   habitus na podzim (L6167) (Klášterec n. Ohří, zámecký park) (E2)
2012.11.03   habitus na podzim (L6447) (Orlík nad Vltavou, zámecký park) (E8)
2012.11.03   habitus na podzim (L6454) (Orlík nad Vltavou, zámecký park) (E8)
2012.11.03   habitus na podzim (L6454) (Orlík nad Vltavou, zámecký park) (E8)
2012.04.30   habitus v květu (L3162) (Třeboň, zámecký park) (E40)
2012.04.30   habitus v květu (L3174) (Třeboň, zámecký park) (E40)
2007.04.23   habitus v květu (Riegrovy sady, Praha) (C5)
2006.07.05   kmen (L1366) (Vrchlabí, zámecký park) (E26)
2012.04.08   kmen (L3040) (arboretum Bukovina u Hrubé Skály) (A30)
2012.09.03   kmen (L4869) (Kostelec nad Orlicí, zámecký park) (E9)
2012.07.07   kmeny (L4489) (Sychrov, zámecký park) (E7)
2007.04.23   květy (Riegrovy sady, Praha) (C5)
2012.04.30   květy a rašící listy (L3162) (Třeboň, zámecký park) (E40)
2004.09.30   listy (Královská obora - Stromovka, Praha) (C6)
2011.10.23   listy na podzim (L2892) (Konopiště, zámecký park) (E11)
?   scan (Královská obora - Stromovka, Praha) (C6)
?   scan (Královská obora - Stromovka, Praha) (C6)
2005   scan (L1201) (Karlova Koruna - Chlumec nad Cidlinou, zámecký park) (E20)
2006   scan (L1366) (Vrchlabí, zámecký park) (E26)
2006   scan (L1366) (Vrchlabí, zámecký park) (E26)
2006   scan (L1681) (Náměstí Svatopluka Čecha, Praha 10) (C35)
2006   scan (L2132) (Choceň, park) (E32)
2005   scan (L377) (Poděbrady) (C4)
Seznam lokalizovaných exemplářů:

zdroj lokalita souřadnice    
KHAlbrechtičky – N. Horka (SM)- 
PHArboretum Kostelec nad Černými lesy320 metrů n.m., 50°00'36'' sev. šířky, 14°51'2.5'' vých. délky
KHBatelov (JM)- 
KHBěstvina (VČ)- 
KHBezděkov (ZČ)- 
KHBílá Lhota (SM)- 
KHBílá Voda (SM)- 
KHBiskupice (VČ)- 
KHBlatná (JČ)- 
KHBludov (SM)- 
KHBoskovice (JM)- 
KHBrandlín (JČ)- 
KHBřezina u Rokycan (ZČ)- 
KHBřeznice (STČ)- 
KHBruntál (SM)- 
PHBuchlovice260 metrů n.m., 49°04'57.2'' sev. šířky, 17°20'14.9'' vých. délky
KHBuchlovice (JM)- 
KHBudišov (JM)- 
KHBýchory (STČ)- 
KHČastolovice (VČ)- 
KHČechy pod Kosířem (JM)- 
KHČernice (JČ)- 
KHČernovice u Tábora (JČ)- 
KHČervená Lhota (JČ)- 
KHČervené Poříčí (ZČ)- 
KHČervený Hrádek u Jirkova (SČ)- 
KHČeský Dub (SČ)- 
KHČeský Krumlov (JČ)- 
KHČeský Rudolec (JČ)- 
KHChlum u Třeboně (JČ)- 
PHChoceň290 metrů n.m., 49°59'41.9'' sev. šířky, 16°13'16.2'' vých. délky
PHChoceň290 metrů n.m., 49°59'39.9'' sev. šířky, 16°13'09.1'' vých. délky
PHChoceň290 metrů n.m., 49°59'42.0'' sev. šířky, 16°13'18.1'' vých. délky
KHChoceň (VČ)- 
KHChodová Planá (ZČ)- 
KHCholtice (VČ)- 
KHChotoviny (JČ)- 
KHChudenice, americká zahrada (ZČ)- 
KHChudenice, zámek Lázeň (ZČ)- 
KHChudobín (SM)- 
KHChýnov (JČ)- 
KHČihadla (STČ)- 
KHČimelice (JČ)- 
KHDačice (JČ)- 
KHDalovice u Karlových Var (ZČ)- 
KHDěčín, zámecký park(SČ)- 
KHDiana (ZČ)- 
KHDobřenice (VČ)- 
KHDobřichovice (STČ)- 
KHDobříš (STČ)- 
KHDoksy (SČ)- 
KHDolní Benešov (SM)- 
KHDolní Břežany (STČ)- 
KHDolní Lukavice (ZČ)- 
KHDolní Rožínka (JM)- 
KHDolní Teplice (VČ)- 
KHDolní Životice (SM)- 
KHDuchcov (SČ)- 
KHFořt (VČ)- 
KHFrýdek (SM)- 
KHFrýdlant v Čechách (SČ)- 
KHGrabštejn (SČ)- 
PHGröbovka – Havlíčkovy sady (Praha)220 metrů n.m., 50°04'8.9'' sev. šířky, 14°26'36.7'' vých. délky
PHGröbovka – Havlíčkovy sady (Praha)240 metrů n.m., 50°04'11.9'' sev. šířky, 14°26'42.1'' vých. délky
KHHerálec u Humpolce (VČ)- 
PHHeřmanův Městec289 metrů n.m., 49°56'37.3'' sev. šířky, 15°40'13.7'' vých. délky
KHHeřmanův Městec (VČ)- 
KHHluboká nad Vltavou (JČ)- 
KHHluboš (STČ)- 
KHHodkov (STČ)- 
KHHořín (STČ)- 
KHHorní Libchava (SČ)- 
KHHorní Moštěnice (SM)- 
KHHoršovský Týn (ZČ)- 
KHHošťálkovy (SM)- 
KHHoustoň (ZČ)- 
KHHradec u Opavy (SM)- 
KHHrádek u Nechanic (VČ)- 
KHHradištko (STČ)- 
KHJanovice u Rýmařova (SM)- 
KHJavorník ve Slezsku (SM)- 
KHJemnice (JM)- 
KHJemniště (STČ)- 
KHJičíněves (VČ)- 
KHJilemnice (VČ)- 
KHJílové u Děčína (SČ)- 
KHJimramov (JM)- 
KHJindice (STČ)- 
KHJindřichov (SM)- 
KHJindřichovice (ZČ)- 
KHJistebnice (JČ)- 
KHKamenice (STČ)- 
KHKamenice (VČ)- 
KHKanice (ZČ)- 
KHKardašova Řečice (JČ)- 
KHKarlova Koruna (VČ)- 
PHKarlova Koruna – Chlumec nad Cidlinou, zámecký park240 metrů n.m., 50°09'34.5'' sev. šířky, 15°26'58.7'' vých. délky
PHKinského zahrada (zahrada u Kinského vily, Praha 5 – Smíchov)220 metrů n.m., 50°04'34.8'' sev. šířky, 14°23'54.9'' vých. délky
KHKlášterec nad Ohří (SČ)- 
KHKobylá (SM)- 
KHKoloděje nad Lužnicí (JČ)- 
KHKonopiště (STČ)- 
PHKonopiště – zámecký park (zámek – 375 mnm, 49°46’45.7’’ sš, 14°39’25.6’’ vd)348 metrů n.m., 49°46'47.5'' sev. šířky, 14°39'45.2'' vých. délky
PHKonopiště – zámecký park (zámek – 375 mnm, 49°46’45.7’’ sš, 14°39’25.6’’ vd)380 metrů n.m., 49°46'39.6'' sev. šířky, 14°40'10.6'' vých. délky
PHKonopiště – zámecký park (zámek – 375 mnm, 49°46’45.7’’ sš, 14°39’25.6’’ vd)382 metrů n.m., 49°46'39.9'' sev. šířky, 14°40'27.9'' vých. délky
PHKonopiště – zámecký park (zámek – 375 mnm, 49°46’45.7’’ sš, 14°39’25.6’’ vd)380 metrů n.m., 49°46'25.1'' sev. šířky, 14°39'32.7'' vých. délky
PHKonopiště – zámecký park (zámek – 375 mnm, 49°46’45.7’’ sš, 14°39’25.6’’ vd)388 metrů n.m., 49°46'31.7'' sev. šířky, 14°39'11.1'' vých. délky
KHKopidlno (VČ)- 
KHKošetice (JČ)- 
KHKosmonosy (STČ)- 
KHKostelec nad Orlicí (VČ)- 
KHKout na Šumavě (ZČ)- 
KHKozel (ZČ)- 
KHKrakovec u Litovle (JM)- 
KHKrásné Březno (SČ)- 
KHKravaře (SM)- 
KHKřižanov (JM)- 
KHKroměříž – zámek (JM)- 
PPKroměříž – zámek (JM)184 metrů n.m., 49°18'12,483'' sev. šířky, 17°23'51,762'' vých. délky
PPKroměříž – zámek (JM)184 metrů n.m., 49°18'1,282'' sev. šířky, 17°23'37,779'' vých. délky
PPKroměříž – zámek (JM)184 metrů n.m., 49°18'9,562'' sev. šířky, 17°23'41,846'' vých. délky
PPKroměříž – zámek (JM)184 metrů n.m., 49°18'21,399'' sev. šířky, 17°23'16,57'' vých. délky
PPKroměříž – zámek (JM)184 metrů n.m., 49°18'17,153'' sev. šířky, 17°23'42,651'' vých. délky
KHKunčice (SM)- 
PHKunratice (Praha 4 – Kunratice)300 metrů n.m., 50°00'32.6'' sev. šířky, 14°29'03.1'' vých. délky
KHKunratice u Prahy (STČ)- 
KHKvasice (JM)- 
KHKyjovice (SM)- 
KHLanškroun (VČ)- 
KHLázně Kynžvart (ZČ)- 
KHLčovice (JČ)- 
KHLednice (JM)- 
KHLemberk (SČ)- 
KHLetohrad (VČ)- 
KHLetovice (JM)- 
KHLibějovice (JČ)- 
KHLinhartovy (SM)- 
KHLipník nad Bečvou (SM)- 
KHLipová (SČ)- 
KHLíšno (STČ)- 
KHLitultovice (SM)- 
KHLitvínov (SČ)- 
KHLojovice (STČ)- 
KHLoučeň (STČ)- 
KHLoučná nad Desnou (SM)- 
KHLovčice (ZČ)- 
KHLuka nad Jihlavou (JM)- 
KHLukavec u Pacova (JČ)- 
KHLužany u Přeštic (ZČ)- 
KHLužice u Tušimic (SČ)- 
KHLysá nad Labem (STČ)- 
KHMalesice (ZČ)- 
KHMalhotice (SM)- 
KHMerklín (ZČ)- 
KHMěsto Albrechtice (SM)- 
KHMeziměstí (VČ)- 
KHMilešov (SČ)- 
KHMiletín (VČ)- 
KHMimoň (SČ)- 
KHMirošov (ZČ)- 
KHMitrov (JM)- 
KHMladecko (SM)- 
KHMnichovo Hradiště (STČ)- 
KHMorány (STČ)- 
KHMoravec (JM)- 
KHMoravské Budějovice (JM)- 
KHMoravský Krumlov (JM)- 
PHNa Jezerce (Praha 4 – Nusle)224 metrů n.m., 50°03'33.2'' sev. šířky, 14°26'53.3'' vých. délky
KHNáměšť nad Oslavou (JM)- 
PHNáměstí Svatopluka Čecha (Praha 10 – Vršovice)232 metrů n.m., 50°04'09.1'' sev. šířky, 14°27'32.0'' vých. délky
KHNeústupov (STČ)- 
KHNové Dvory (STČ)- 
KHNové Zámky (SM)- 
KHObora (JM)- 
KHObora (STČ)- 
KHObříství (STČ)- 
KHOhrada (JČ)- 
KHOldřišov (SM)- 
KHOnšov (JČ)- 
KHOrlík (JČ)- 
PHOrlík – zámecký park399 metrů n.m., 49°30'33.7'' sev. šířky, 14°10'30.4'' vých. délky
KHOsek (JČ)- 
KHOsov (STČ)- 
KHOsová (JM)- 
KHOstrov nad Ohří (ZČ)- 
KHPanenské Břežany, nový zámek (STČ)- 
PHPark (Praha 10 – Strašnice, mezi ul. Černokostelecká, Na Palouku a Na Výsluní)243 metrů n.m., 50°04’39.9'' sev. šířky, 14°29’21.8'' vých. délky
KHPetrohrad (SČ)- 
KHPlaveč u Znojma (JM)- 
PHPoděbrady, lázeňská kolonáda, park (hodiny na kolonádě – 195 mnm, 50°08’42.3’’ sš, 15°07’13.2’’ vd)190 metrů n.m., 50°08'42.4'' sev. šířky, 15°07'8.5'' vých. délky
KHPohled (VČ)- 
KHPostoloprty (SČ)- 
KHPřerov nad Labem (STČ)- 
KHProseč–Obořiště (JČ)- 
KHProtivín (JČ)- 
KHPrunéřov (SČ)- 
KHPtenín (ZČ)- 
KHRadkov – Dubová (SM)- 
KHRaduň (SM)- 
KHRáj u Karviné (SM)- 
KHRájec nad Svitavou (JM)- 
KHRatibořice (VČ)- 
KHRokytnice v Orlických horách (VČ)- 
KHRoudnice nad Labem (SČ)- 
KHRoztěž (STČ)- 
KHRtišovice (STČ)- 
KHRychnov nad Kněžnou (VČ)- 
KHŠilhéřovice (SM)- 
KHSlapy (STČ)- 
KHŠluknov (SČ)- 
KHSmilkov (STČ)- 
KHSmiřice (VČ)- 
KHSmolotely (STČ)- 
KHSobotín (SM)- 
KHSpálov (SM)- 
KHStádlec (JČ)- 
KHStárkov (VČ)- 
KHStéblovice (SM)- 
KHStěbořice (SM)- 
KHŠtěkeň (JČ)- 
KHŠtemplovec (SM)- 
KHŠtiřín (STČ)- 
KHStránov (STČ)- 
KHStrkov (JČ)- 
KHSudovice (STČ)- 
KHSvětlá nad Sázavou (VČ)- 
KHSychrov (SČ)- 
KHTelč (JM)- 
KHTeplice v Čechách (SČ)- 
KHTloskov (STČ)- 
KHTochovice (STČ)- 
KHTřemošnice (VČ)- 
KHTřešť (JM)- 
KHTrmice (SČ)- 
KHTrpisty (ZČ)- 
KHTučapy (JČ)- 
KHUherský Brod (JM)- 
KHValašské Meziříčí – Krasno (SM)- 
KHValeč (ZČ)- 
KHVelichov (ZČ)- 
KHVelké Březno, nový zámek (SČ)- 
KHVelké Dvorce (ZČ)- 
KHVelké Heraltice (SM)- 
KHVelké Losiny (SM)- 
KHVelké Meziříčí (JM)- 
KHVeltrusy (STČ)- 
KHVeselí nad Moravou (JM)- 
KHVeselí u Klatov (ZČ)- 
KHVeselíčko (SM)- 
KHVěž (VČ)- 
KHVísky (ZČ)- 
KHVišňové (JM)- 
KHVlčice (SM)- 
KHVráž u Písku (JČ)- 
PHVrchlabí 484 metrů n.m., 50°37’29.7'' sev. šířky, 15°36’38.2'' vých. délky
KHVrchlabí (VČ)- 
KHVrchotovy Janovice (STČ)- 
KHZahrádky u České Lípy (SČ)- 
KHZákupy (SČ)- 
KHŽamberk (VČ)- 
KHŽampach (VČ)- 
KHZbiroh (ZČ)- 
KHZdechovice (VČ)- 
KHŽíchovice (ZČ)- 
KHŽidlochovice (JM)- 
KHŽinkovy (ZČ)- 
KHŽireč (VČ)- 
KHZlatá–Kamenný Dvůr (ZČ)- 
KHZlín (JM)- 
KHZruč nad Sázavou (STČ)- 
Nižší taxonomické jednotky a kultivary:

Quercus rubra 'Aurea', středně velké stromy; listy především v době rašení zlatožluté, ale i později až do podzimu poměrně málo...
 
Quercus rubra 'Bolte's Gold', vzrůstné stromy asi 8 × 7 m velké; listy jemné, na slunci při rašení zlatožluté, ve stínu a na severní stran...
 
Quercus rubra 'Cyrille', stromy asi 3 m vysoké, mladé výhony s nasivělým ojíněním, na osluněné straně silně červenavé; listy jsou s...
 
Quercus rubra 'Evenley Gold', opadavé stromy; listy typické pro druh, s hezkou žlutou barvou ještě v srpnu a také hezkou podzimní barvou; půvo...
 
Quercus rubra 'Golden Dragon', listy čistě jasně krémově žluté, barva drží po většinu léta
 
Quercus rubra 'Haaren', kompaktní a keřovité dřeviny 130 cm vysoké; listy až 18 × 13 cm velké, svrchu matně zelené, naspodu matně ble...
 
Quercus rubra 'Heterophylla', listy proměnlivé, podlouhle vejčité až podlouhle kopinaté nebo čárkovité až čárkovitě kopinaté, často srp...
 
Quercus rubra 'Magic Fire', na podzim má pravidelně a rovnoměrně zářivě máslově žluté vybarvení listů, které dost dlouho vytrvává; s...
 
Quercus rubra 'Microphylla', střední strom 12 m vysoký; listy na celém stromu menší než u původního druhu, 9–11 × asi 5 cm velké, dlouze...
 
Quercus rubra 'Schrefeldii', středně velký až velký strom; laloky listů často hluboce vykrajované a překrývající se, úkrojky často velm...
 
Quercus rubra 'Sunshine', semenáč starého Quercus rubra 'Aurea' z arboreta Hemelrijk v Belgii, je odolnější k popálení listů sluncem
 
Quercus rubra 'Vana', mladé výhony červenavé, brzy se mění na zelenopestré; listy velmi hustě krémově až světle žlutě krémově ...
 
Quercus rubra var. borealis, stromy s většími plody a ploše miskovitými číškami
 
Quercus rubra var. rubra, základní typ; strom 25(–50) m vysoký; plody větší, žaludy 25–30 mm vysoké, sedící jen bází v číšce s ...
K druhu můžete přidat vlastní komentář a poslat nám jej. Uvítáme také návrhy na doplnění databáze o dřeviny, které jste zde nenalezli.


Opište prosím kódKontrolní kód
Komentáře:

2016-12-13
Dub červený je všeobecně považován za rychle rostoucí dřevinu. Z lesnického hlediska roste i v mládí poměrně rychle, protože jinak by nemělo jeho zavádění do evropských lesů téměř žádný význam. Je oficiálním státním stromem New Jersey. V literatuře udávané dlouhé období zhruba 170 let, které uplynulo mezi jeho zavedením do Evropy (asi 1724) a prvními zprávami o tomto druhu z našeho území (Průhonice, 1895), je u tohoto poměrně atraktivního parkového stromu určitě hodně zajímavé, ale zároveň hodně nepravděpodobné a určitě by si zasloužilo dalšího prověření. I. Novák