Popis: strom 25–40 m vysoký, hluboko kořenící, koruna široká, rozkladitá, větve silné, široce rozložité, stará borka hluboce rýhovaná, černošedá, podobná dubu, kmen má průměr až 2 m, letorosty oblé, šedožluté, lysé, pupeny červenohnědé, lepkavé a odstávající, 5–13 mm dlouhé, kuželovité, šupin 4–6; listy kosočtverečné až kosočtverečně vejčité, trojúhlé nebo vejčité, zašpičatělé, 4–12 × 3–8(–15) cm velké, lem je průsvitný, jemně vroubkovaně pilovité, nebrvité, lysé, listy krátkých výhonů menší, širší, všechny listy lesklé, naspodu trochu bledší než svrchu, řapíky tenké, 2–7 cm dlouhé a z boku smáčklé; jehnědy 4–12 cm dlouhé, květní listeny jsou hnědavé, vějířovité, dřípené, samčí květy s 6–30 tyčinkami, prašníky jsou napurpurověle červené či karmínové a nitky bílé, samičí květy mají 2 zelenavé blizny, semeníky jsou kulovité, lysé, kvete v III–IV; plody v jehnědách 10–15 cm dlouhých, vejcovité, 4–9 mm dlouhé a zřetelně stopkaté, semena elipsoidně kyjovitá, smáčklá, bělavá, 1.8–2.5 mm dlouhá; severní Afrika, Malá Asie, Evropa, Sibiř; má několik dobře známých kultivarů | Poznámka: Kořenový systém je dvojího typu; jednak jde hluboko až k podzemní vodě, a jednak do široka rozprostřený blízko povrchu, sahající značně daleko za obvod koruny. Semena mají velkou klíčivost, ale rychle ji ztrácejí. Ve vhodných podmínkách klíčí do 12 hodin. Je světlomilný, ani v mládí nesnáší zastínění. Potřebuje přiměřeně vlhké půdy, voda nemusí ale být v blízkosti povrchu, kořeny pronikají do značné hloubky, ale důležité je, aby to nebyla voda stagnující. V době vegetace může vydržet až 50 dní záplav. Je značně přizpůsobivý, hůře snáší suché půdy, na rašelinných živoří. Odolává invazi jmelí. Na našem území přirozeně zastoupen jen v lužních lesích, těžiště je v teplých úvalech Labe a Ohře, dále Moravy, Dyje, Svratky a Odry. Je to velmi cenná krajinotvorná dřevina, přesto ve 20. století ustoupil a byl nahrazen v mnoha zemích různými hybridními a vzrůstnými topoly. Je rychle rostoucí, dřevo mělo dříve jen omezené použití, hlavně v truhlářství, bednářství, řezbářství, používalo se i jako palivo. Kůra v minulosti nacházela uplatnění při výrobě třísla v koželužství a barviv v textilním průmyslu. Lýko se používalo ke zhotovování sítí. Kůra může nahradit korek, hodí se k výrobě plováků apod. Listí sloužilo jako krmivo pro dobytek, z pupenů se lisoval olej. Vyhovují mu vlhké vápenité půdy, ale roste i na půdách sušších, plně osluněné stanoviště, má značnou potřebu živin a vláhy z okolí stromu, dobře snáší vysoké letní teploty, vydrží častá zaplavení vodou, neroste ve zpevněném povrchu, na zasolení půdy reaguje citlivě, listy jsou napadány rzí, kořeny narušuje podzemní rozvody, při dlouhodobém suchu mu propadávají listy, v dospělosti často poškozován silným větrem, v městech může být problém s ochmýřenými plody.
Dioskurides doporučoval obklad z topolových listů a octa při dně, plody s octem proti epilepsii, topolová mast se používala od středověku jako ochlazující prostředek ke vtírání, který mírní bolesti. Propolis byl znám již ve starověku, Egypťané ho používali při balzamování, Řekové a Římané ho již považovali za léčivý prostředek, na dlouhou dobu byl propolis opomíjen a až počátkem 19. století se začal používat na ošetření ran. Topolová mast, připravovaná z pupenů topolu a z vazelíny, dnes není běžná, ale dříve se používala proti revma, hemeroidům, omrzlinám a proti popáleninám od slunce. Větší význam než samotný topol má propolis, tato pryskyřičná hmota je obsažena v různých výrobcích na trhu, například v kapslích, tinkturách, ale také ve žvýkací gumě a v některých zubních pastách. Užívá se zevně při různých kožních chorobách jako akné, lupénka, neurodermatitida, dále na rány, popáleniny a k preventivnímu ošetření. Při vnitřním užívání se má podporovat imunitní systém a posilovat vitalita. Hlavně vnější použití propolis může způsobit alergie, kdo je alergický na propolis, nesmí tuto substanci užívat ani vnitřně a má se vyhýbat topolovým pupenům. |
Seznam lokalizovaných exemplářů:
zdroj | lokalita | souřadnice | | | KH | Adršpach (VČ) | - | | | KH | Albrechtičky – N. Horka (SM) | - | | | PH | Areál ÚNZ Bohnice (Praha) | 292 metrů n.m., 50°08'02.1'' sev. šířky, 14°25'14.3'' vých. délky | | | KH | Bartošovice (SM) | - | | | KH | Batelov (JM) | - | | | KH | Bílá Voda (SM) | - | | | KH | Bludov (SM) | - | | | KH | Bor u Tachova (ZČ) | - | | | KH | Branky (SM) | - | | | KH | Březnice (STČ) | - | | | KH | Březno (STČ) | - | | | KH | Brněnské Ivanovice (JM) | - | | | KH | Bruntál (SM) | - | | | KH | Buchlovice (JM) | - | | | KH | Budyně nad Ohří (SČ) | - | | | KH | Bystré u Poličky (VČ) | - | | | KH | Bystřice nad Úhlavou (ZČ) | - | | | KH | Bzenec (JM) | - | | | KH | Častolovice (VČ) | - | | | KH | Černá Voda ve Slezsku (SM) | - | | | KH | Černíkovice (VČ) | - | | | KH | Černovice u Tábora (JČ) | - | | | KH | Červený Hrádek u Jirkova (SČ) | - | | | PH | Choceň | 290 metrů n.m., 49°59'39.6'' sev. šířky, 16°13'19.8'' vých. délky | | | PH | Choceň | 290 metrů n.m., 49°59'53.4'' sev. šířky, 16°13'31.2'' vých. délky | | | KH | Choceň (VČ) | - | | | KH | Choltice (VČ) | - | | | PH | Chotkovy sady (Praha 1 – Hradčany) | 239 metrů n.m., 50°05'39.7'' sev. šířky, 14°24'32.6'' vých. délky | | | KH | Chropyně (JM) | - | | | KH | Chudobín (SM) | - | | | KH | Chýše (ZČ) | - | | | KH | Čimelice (JČ) | - | | | KH | Cítov (SM) | - | | | KH | Čížkovice u Lovosic (SČ) | - | | | KH | Diváky (JM) | - | | | KH | Dlažkovice (SČ) | - | | | KH | Dobřichovice (STČ) | - | | | KH | Dolní Teplice (VČ) | - | | | KH | Doudleby nad Orlicí (VČ) | - | | | KH | Drnholec (JM) | - | | | KH | Duchcov (SČ) | - | | | KH | Grabštejn (SČ) | - | | | KH | Habrovany (JM) | - | | | KH | Hluboš (STČ) | - | | | KH | Hněvkovice (JČ) | - | | | KH | Hodkov (STČ) | - | | | KH | Hořín (STČ) | - | | | KH | Horky nad Jizerou (STČ) | - | | | KH | Horní Libchava (SČ) | - | | | KH | Hradiště u Blovic (ZČ) | - | | | KH | Hrubý Rohozec (VČ) | - | | | KH | Javorník ve Slezsku (SM) | - | | | KH | Jindice (STČ) | - | | | KH | Kamenice (STČ) | - | | | KH | Kamenice (VČ) | - | | | KH | Klášterec nad Ohří (SČ) | - | | | KH | Kolešovice (SČ) | - | | | KH | Kolinec (ZČ) | - | | | KH | Kopidlno (VČ) | - | | | KH | Koryčany (JM) | - | | | KH | Košátky (STČ) | - | | | KH | Kostelec nad Orlicí (VČ) | - | | | KH | Kout na Šumavě (ZČ) | - | | | KH | Krásné Březno (SČ) | - | | | KH | Krásný Dvůr u Podbořan (SČ) | - | | | KH | Kratochvíle (JČ) | - | | | KH | Kravaře (SM) | - | | | PH | Krčský zámek (Praha 4 – Krč) | 212 metrů n.m., 50°02'10.5'' sev. šířky, 14°26'58.9'' vých. délky | | | KH | Křižanov (JM) | - | | | KH | Kroměříž – zámek (JM) | - | | | PP | Kroměříž – zámek (JM) | 184 metrů n.m., 49°18'13,752'' sev. šířky, 17°23'26,075'' vých. délky | | | PP | Kroměříž – zámek (JM) | 184 metrů n.m., 49°18'2,876'' sev. šířky, 17°23'43,988'' vých. délky | | | KH | Kunín (SM) | - | | | KH | Kunín (SM) | - | | | KH | Lázně Bělohrad (VČ) | - | | | KH | Lechovice (JM) | - | | | KH | Lešná (JM) | - | | | KH | Lešná u Valašského Meziříčí (SM) | - | | | PH | Letenské sady (Praha) | 235 metrů n.m., 50°05'42.7'' sev. šířky, 14°25'3.8'' vých. délky | | | PH | Letenské sady (Praha) | 223 metrů n.m., 50°05'41.7'' sev. šířky, 14°24'48.4'' vých. délky | | | KH | Liběchov (STČ) | - | | | KH | Liberec (SČ) | - | | | KH | Liblín (ZČ) | - | | | KH | Libochovice (SČ) | - | | | KH | Litenčice (JM) | - | | | KH | Lochovice (STČ) | - | | | KH | Lomnice u Tišnova (JM) | - | | | KH | Loučná nad Desnou (SM) | - | | | KH | Louňovice pod Blaníkem (STČ) | - | | | KH | Lovosice (SČ) | - | | | KH | Luby u Chebu (ZČ) | - | | | KH | Lukavec u Pacova (JČ) | - | | | KH | Lysá nad Labem (STČ) | - | | | KH | Manětín (ZČ) | - | | | PH | Mělník – Neuberk (arboretum) | 193 metrů n.m., 50°21'34.9'' sev. šířky, 14°29'51.4'' vých. délky | | | KH | Město Albrechtice (SM) | - | | | KH | Meziměstí (VČ) | - | | | KH | Miletín (VČ) | - | | | KH | Milotice (JM) | - | | | KH | Mlýnce (SČ) | - | | | KH | Moravec (JM) | - | | | KH | Moravské Kounice, Dolní Kounice (JM) | - | | | KH | Nalžovy (ZČ) | - | | | KH | Nové Zámky (SM) | - | | | KH | Obříství (STČ) | - | | | KH | Ohrada (JČ) | - | | | KH | Opařany (JČ) | - | | | KH | Orlová (SM) | - | | | KH | Osek u Rokycan (ZČ) | - | | | KH | Ostrov nad Ohří (ZČ) | - | | | PH | Park (trojúhelník mezi ul. Ruská, Nad Primaskou a Pod Rapidem, Praha 10 – Strašnice) | 220 metrů n.m., 50°04'22.4'' sev. šířky, 14°28'57.9'' vých. délky | | | PH | Park (trojúhelník mezi ul. Ruská, Nad Primaskou a Pod Rapidem, Praha 10 – Strašnice) | 220 metrů n.m., 50°04'22.1'' sev. šířky, 14°29'02.0'' vých. délky | | | KH | Peruc (SČ) | - | | | KH | Pětipsy (SČ) | - | | | KH | Petrohrad (SČ) | - | | | KH | Planá u Mariánských Lázní (ZČ) | - | | | KH | Ploskovice (SČ) | - | | | KH | Pohansko (JM) | - | | | KH | Poláky (SČ) | - | | | KH | Polenka nad Odrou (SM) | - | | | KH | Poruba (SM) | - | | | KH | Příchovice (ZČ) | - | | | KH | Radešín (JM) | - | | | KH | Šilhéřovice (SM) | - | | | KH | Skalička (SM) | - | | | PH | Slovanský ostrov – Žofín (Praha 1 – Staré Město) | 191 metrů n.m., 50°04'37.3'' sev. šířky, 14°24'47.8'' vých. délky | | | KH | Sokolov–Falknov (ZČ) | - | | | KH | Suchomasty (STČ) | - | | | KH | Světec (SČ) | - | | | KH | Sychrov (SČ) | - | | | KH | Těchobuz (JČ) | - | | | PH | Teplice | 240 metrů n.m., 50°38'08.9'' sev. šířky, 13°49'32.0'' vých. délky | | | PH | Teplice | 240 metrů n.m., 50°38'07.8'' sev. šířky, 13°49'32.9'' vých. délky | | | KH | Teplice v Čechách (SČ) | - | | | KH | Třebívlice (SČ) | - | | | KH | Třemešek (SM) | - | | | KH | Trmice (SČ) | - | | | KH | Trpisty (ZČ) | - | | | KH | Úlice (ZČ) | - | | | KH | Velké Hoštice (SM) | - | | | KH | Velké Opatovice (JM) | - | | | KH | Veltrusy (STČ) | - | | | KH | Vinoř (STČ) | - | | | KH | Vlčice (SM) | - | | | KH | Votice (STČ) | - | | | KH | Vráž u Písku (JČ) | - | | | PH | Výstaviště Praha – Holešovice | 193 metrů n.m., 50°06'28.8'' sev. šířky, 14°25'38.8'' vých. délky | | | KH | Žádlovice (SM) | - | | | KH | Zahrádky u České Lípy (SČ) | - | | | KH | Zákupy (SČ) | - | | | KH | Zdounky (JM) | - | | | KH | Zlonice (STČ) | - | | |
|
Nižší taxonomické jednotky a kultivary:
Populus nigra 'Gigantea', jako má Populus nigra subsp. pyramidalis, ale širší, výhony v zimě oranžové
Populus nigra 'Italica Foemina', samičí, koruna širší než Populus nigra 'Italica', oranžové výhony jsou obzvláště v zimě nápadné
Populus nigra 'Lombardy Gold', listy zlaté nebo zlatožluté
Populus nigra 'Northern Esteem', vzrůstné velké stromy; mají výjimečně lesklé a jemně zvlněné, smaragdově zelené listy odolné vůči chorob...
Populus nigra 'Plantierensis', stromy s poměrně štíhle sloupovitou korunou, všechny větve téměř kolmo vystoupavé, kmen poměrně krátký, p...
Populus nigra 'Vereeken', koruna sloupovitě kónická
Populus nigra 'Vert de Garonne', jako Populus nigra subsp. pyramidalis, ale širší a hustě olistěný
Populus nigra var. betulifolia, vzrůst jako původní druh, ale pupeny trochu tupější, letorosty zprvu chlupaté, 1–2leté výhony hnědooranžov...
Populus nigra subsp. nigra, stromy až 40 m vysoké, kmen silný, válcovitý, letorosty lysé, oblé, šedožluté; juvenilní listy 13 × 13 cm ve... Populus nigra subsp. pyramidalis, stromy s poměrně štíhle sloupovitou korunou, velikost asi 20–25 × 3–5 m, všechny větve od báze téměř kolm...
Populus nigra var. thevestina, stromy s poměrně štíhle sloupovitou korunou, všechny větve téměř kolmo vystoupavé, kmen poměrně krátký, k...
Populus nigra var. viadri, štíhlé a vzpřímeně rostoucí
|