Taxus tis | Autor: L. Čeleď: Taxaceae-tisovité Zařazeno: 9.6.2007 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Popis: stromy nebo keře, stálezelené, dvoudomé či jednodomé, kůra červenavě hnědá, větévky nepravidelně střídavé, v bazální části s několika vytrvalými nebo opadavými pupenovými šupinami, listy spirálovitě uspořádané, přisedlé, nebo krátce řapíkaté, čárkovité a rovné nebo srpovité, na rubu se 2 bledě šedými, šedomodrými nebo bledě žlutými stomatálními pruhy, reprodukční útvary úžlabní a jednotlivě, samčí šištice stopkaté a kulovité, na bázi s překrývajícími se listeny, samičí reprodukční útvary téměř přisedlé, s několika překrývajícími se listeny, míšek červený nebo oranžový, slizovitě dužnatý, semena s tvrdým osemením, vejcovitá a hnědá; asi 6–10 druhů většinou na severní polokouli; listy, kůra a semena, ale nikoliv míšek, většiny druhů jsou jedovatá, uvádí se, že alkaloid taxin není ale přítomen u druhu Taxus brevifolia, jehož jedovatost nebyla spolehlivě doložena; nejznámější jedovaté druhy jsou Taxus baccata a Taxis cuspidata, druh Taxus canadensis je jedovatý pro dobytek; ačkoliv pro koně, dobytek a lidi jsou tisové listy a semena jedovatá, čerstvé listy Taxus canadensis jsou vyhledávány jeleny a u Taxus brevifolia losy; tisy obecně prokazují výjimečnou odolnost v městském znečištěném vzduchu; tisovité dřeviny jsou fosilně doloženy ze spodní křídy, ale předpokládá se ještě větší stáří, vrchol rozvoje byl v terciéru, dnešní doby se dožily jen chudé zbytky; [110, 118, 123, 124, 136, 401] | Poznámka: - | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Množení: pokud chceme dosáhnout vzrůstných jedinců s průběžným kmenem, je nutno provést výsev, zejména u T. baccata, při výsevu kultivarů je třeba mateční rostliny vyzkoušet, aby byly semenáče věrné, u sloupovitých forem jsou rostliny z výsevů odolnější proti zimě než řízkovance. Hlavním způsobem množení je v současné době pro druhy i kultivary řízkování od srpna do listopadu, roubování se používá jen zřídka, a to jen pro vzácné nebo zakrslé formy. Nároky: tisy mají rády především živné vápenité půdy, snášejí i půdy ostatní, pokud nejsou suché, výhřevné nebo mokré a nepropustné. Rostou ve stínu i na volném stanovišti. Použití: - | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Celkem v databázi: Druhy a mezidruhoví kříženci: 9 Ostatní: 433 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Komentáře:
|