| Castanea sativa kaštanovník jedlý | Autor: Mill. Čeleď: Fagaceae-bukovité Rod: Castanea Zařazeno: 31.12.2006 | ||||
| Synonyma: Castanea vesca, Castanea vulgaris, Fagus castanea | |||||
| Popis: statný strom 20–40 m vysoký s kmenem 150–200 cm tlustým, koruna široká a rozkladitá, široce vejcovitá, letorosty zprvu plstnaté, později lysé, zelenavé až červenohnědé a slabě hranaté, s lenticelami, pupeny vejcovité či vejcovitě kuželovité, se 2 vnějšími šupinami; listy podlouhlé či (podlouhle) kopinaté, 9–25 cm dlouhé, sytě zelené, lesklé, hrubě pilovité, naspodu zprvu hvězdovitě chlupaté a šupinatě žláznaté, brzy ale lysé, naspodu vynikle žilkované, 12–30 postranních žilek vybíhajících do zubů, palisty čárkovité nebo kopinaté a brzy opadávající, 15–20 mm dlouhé, pýřité a žláznaté; květenství v paždí listů, květy drobné, jehnědy zelenavě bílé, dlouhé 5–20 cm, buď celé samčí s početnými svazečky květů, okvětí většinou 6četné, tyčinek 8–12, nitky mnohem delší než okvětí, nebo některé jehnědy na bázi s jedním až několika 2–3květými vidlany samičích květů, okvětí většinou 6četné, trubkovité, blizen obvykle 6, dlouhé a nitkovité, červenavé, samčí květy žlutavé, samičí zelenavé, kvete v V; číška 4–7 cm široká, se (1–)2–3(–5–7) nažkami, nažky srdčitě bochníkovité, 2–4 cm velké, tmavě hnědé, lesklé; Malá Asie, jižní Evropa, severní Afrika; má řadu kultivarů, které se liší jak habitem, tak i tvarem a barvou listů | Poznámka: Teplomilná dřevina, k dozrání plodů je třeba teplý podzim. Dožívá se stáří asi 500 let, vzácně přes 2 tisíce let. Plodit začíná v 15–40 letech. Polostinný, snášející větší zastínění než dub, má ale značné nároky na vzdušnou a půdní vlhkost. U nás není původní, je ale často pěstován, někde i v lesních porostech. V Loučné nad Desnou je ve své maximální výšce 610 m n. m. Stanovení přesných hranic přirozeného rozšíření je obtížné, protože jako oblíbený strom Římanů byl hojně vysazován. Jedlé kaštany obsahují až 35% škrobu, dále bílkoviny, sacharózu, dextrin, oleje aj. Pro obsah těchto látek se pěstuje kaštanovník snad celá tisíciletí, jak dokládají vykopávky ze severní Itálie z doby bronzové a z kolových staveb. Ze Španělska jsou známy z rozhraní neolitu a doby bronzové. Ze střední Evropy jsou nejstarší kaštanové sady známy z roku 1679, některé stromy dodnes žijí. U nás jsou známé staré kaštanovníkové sady v Nasavrkách a Chomutově (nejstarší kaštanka). Vyžaduje vlhčí, na živiny bohaté půdy, spíše kyselejší, s hlubokým profilem, stanoviště plně osluněné, teplé, na pozdní jarní mrazy je citlivý, případně i na nízké zimní teploty, letní přísušky snáší dobře, pozor na výsadbu do frekventovaných míst, ostnité číšky jsou nepříjemné v pochozí zóně, stanoviště s aplikací posypové soli jsou nevhodná, stejně tak jako místa se zpevněným povrchem. V lidovém léčitelství se doporučuje čaj z listů jako prostředek k vykašlávání a proti černému kašli. Plody jsou zdravou a chutnou potravou, v syrovém stavu chutnají moučnatě a trpce, vařené nebo pečené jsou příjemně sladce aromatické. V domácnosti lze dobře péci kaštany v troubě, nejvhodnější jsou velké plody. Stromy pěstované pro plody se roubují. Ve dřevě i kůře obsahuje velmi kvalitní tříslo, dřevo je cenné a trvanlivé, podobné dubovému. | ||||
| Zóna: 5 | Zdroje: 111, 136, 246, 402, 407, 1064 | ||||
| Seznam souvisejících obrázků: | |||||
| Zobrazit seznam lokalizovaných exemplářů | |||||
Nižší taxonomické jednotky a kultivary: | |||||
Komentáře:
| |||||