Autor: L. Čeleď: Rosaceae-růžovité Zařazeno: 31.12.2006
Popis: opadavé i (polo)stálezelené, vzpřímené, častěji pnoucí či poléhavé keře, někdy i byliny, většinou ostnité nebo někdy bezostné, často žláznaté a štětinaté, listy střídavé, jednoduché, laločnaté nebo dlanitě či znoženě 3–5četné až lichozpeřené, palisty volné, vytrvávající nebo opadavé, vzácně zcela chybí, květy nejčastěji v koncových nebo postranních svazečcích, hroznech, chocholících nebo latách, oboupohlavné, vzácně jednopohlavné a rostliny jsou pak víceméně dvoudomé, sepal (4–)5(–8), petal obvykle 5, vzácně více, obvykle delších než sepaly, vzácně zčásti nebo zcela chybí, jsou většinou bílé, méně často krémové, růžové, napurpurovělé nebo červené, tyčinky početné, čnělky krátké a nitkovité, semeníky 1pouzdré, vajíčka 2, plody jsou složené do souplodí z 5 až mnoha peckoviček; asi 400–700, někteří autoři uvádí až 1200 druhů, které jsou s výjimkou arktických oblastí rozšířené po celém světě; [111, 251, 412]
Poznámka: -
Množení: botanické druhy semenem, od VI můžeme opadavé druhy množit letními řízky, stálezelené řízkujeme VII–VIII, téměř všechny druhy možno množit kořenovými řízky, většinu i dělením a kořenovými výmladky, někdy se uplatňuje hřížení v VII—VIII.
Nároky: vyhovuje jim teplejší půda, i kamenitá ale úrodnější, přičemž opadavé dávají přednost plnému slunci až polostínu, stálezelené nebo polostálezelené snáší i stín.
Použití: okrasné druhy využijeme ve skupinách, jako předsadbu i jako podrost vyšších stromů, velkokvěté jsou vhodné do záhonů, popínavé druhy sázíme k pergolám, plotům nebo na zakrytí nepěkných míst, některé vhodně pokrývají plochy alpín; některé druhy mají jedlé a chutné plody (maliny a ostružiny) a v řadě kultivarů se pěstují jako drobné ovoce. Jsou to léčivky.