| Salix viminalis vrba košařská | Autor: L. Čeleď: Salicaceae-vrbovité Rod: Salix Zařazeno: 31.12.2006 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Synonyma: Salix longifolia, ?Salix veriviminalis | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Popis: velký keř 4–6(–8) m vysoký nebo vzácněji strom se vzpřímenými větvemi do 10 m vysoký, borka hladká a šedozelená, na velmi starých kmenech podélně rozpukaná, letorosty často hustě plstnatě chloupkaté, větévky žlutozelené nebo šedé až červenohnědé, matné, pupeny jsou 3–5 mm dlouhé a vejcovitě podlouhlé, žlutavé nebo červenavě hnědé; listy 6–18(–25) cm dlouhé, (úzce až čárkovitě) kopinaté, nejširší pod středem, svrchu tmavě či sytě zelené, matné nebo lesklé, rub stříbřitě lesklý, hustě chloupkatý, okraj trochu stočený, jen vzácně zřetelně pilovitý, 25–30 párů žilek, řapíky 4–12 mm dlouhé, někdy mnohem kratší, palisty úzce kopinaté až šídlovité a někdy laločnaté nebo srpovité, dlouze zašpičatělé, žláznatě zubaté, opadavé; jehnědy přisedlé nebo téměř, tlusté, podlouhle elipsoidní až válcovité, 2–6 cm dlouhé, květní listeny obvejčité, černohnědé, chlupaté, samčí jehnědy prodlouženě vejcovité, 20–30 × 15 mm velké, samičí jehnědy 3–4 cm dlouhé, za plodu až 6 cm, šupiny podlouhle vejčité nebo okrouhlé, světle hnědé, tyčinky 2, volné, nitky štíhlé, prašníky zlatožluté, později hnědé, semeníky (vejcovitě) kuželovité, chlupaté, nejvýš krátce stopkaté, čnělky až 3 mm dlouhé, blizny 1–2 mm, nitkovité, bledé, kvete III–IV(–V) před rašením listů; tobolky 4–6 mm dlouhé, plstnaté; Evropa a Asie | Poznámka: Dožívá se asi 40 let. Málo proměnlivá. Roste v pobřežních křovinách rybníků a podél větších vodních toků v nižších a teplejších polohách. Snáší dobře záplavy i stagnující vodu nebo zbahnělé půdy. Nesnáší půdy suché nebo rašelinné. Na mráz citlivá. Trpí okusem zvěře a dobytka, dobře však regeneruje. Euroasijský druh. S jistotou je původní pouze v kontinentální Evropě, u nás je otázka původnosti sporná a není vyloučeno, že se jedná o druhotný výskyt. U nás běžná, roztroušeně po celém území do 850 m n. m. (např. na Měděnci v Krušných horách). Jedna z nejznámějších a nejrozšířenějších vrb, pěstovaných pro proutí již odedávna. Vysazuje se ke zpevnění břehů řek v nížinách. Snadno se množí řízky. Dřevo je bílé, lehké a měkké, kůra obsahuje 6–14,5% taninu, v listech je 2,4–9,6% taninu. V Jakutsku listí slouží jako potrava pro dobytek. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Zóna: 4 | Zdroje: 111, 156, 246, 1064 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Seznam souvisejících obrázků: | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Seznam lokalizovaných exemplářů:
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Nižší taxonomické jednotky a kultivary: | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Komentáře: | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
