| Juniperus jalovec | Autor: L. Čeleď: Cupressaceae-cypřišovité Zařazeno: 7.6.2007 | ||
| Popis: stromy nebo keře, stálezelené, jednodomé či dvoudomé, kůra tenká, v dlouhých pruzích odlupčivá, větévky nejsou v rovině, jsou kulaté nebo 3–6hranné, listy křižmovstřícné nebo po 3 v přeslenech, juvenilní jehlicovité, adultní šupinovité nebo jehlicovité, obvykle nejsou dvoutvárné, ale někdy se na juvenilních a adultních větévkách poněkud liší, svrchu mají 1–2 stomatální pruhy, samčí šištice žluté, vejcovité nebo podlouhlé, mikrosporofyly po 6–16 a každý má 2–8 prašných pouzder, semenné šištice terminální nebo úžlabní, bobulovité, kulovité nebo vejcovité, dozrávají 1–3 rokem (galbuly), nejvýš jsou slabě pukavé, každá fertilní šupina šištic nese 1–3 semena, ta jsou bezkřídlá, obvykle s pryskyřičnatými jamkami; asi 60 druhů na severní polokouli, jalovce mají početné kultivary velmi oblíbené jako dřeviny okrasné, jsou zdrojem stavebního dřeva, dřevo je vonné a obvykle červenavé nebo červenavě hnědé, snadno opracovatelné, velmi trvanlivé, odolné vůči hnilobám, dřevo a/nebo olistění je často v buddhistických chrámech využíváno jako kadidlo; [110, 123, 401] | Poznámka: - | ||
| Množení: některé druhy je vhodné množit semenem, u jiných množíme semenem pouze pro botanické a šlechtitelské účely. Hlavním způsobem množení kultivarů je řízkování, řízky bereme s patkou, nejlépe v červenci až srpnu, hřížení se téměř nepoužívá, vzpřímeně rostoucí kultivary, vzácnější druhy a někdy i slaběji rostoucí zakrslé formy roubujeme na podzim nebo v předjaří na J. virginiana a communis. Nároky: rostliny jsou většinou na půdu a polohu nenáročné, pouze J. scopulorum a J. virginiana jsou náročnější, vyžadují živnou a vlhčí půdu. Použití: - | |||
Celkem v databázi: Druhy a mezidruhoví kříženci: 46 Ostatní: 710 | |||
| Komentáře: | |||